Právě v těchto dnech končí a odchází na zasloužený odpočinek. Od vína si však neodpočine. Bude působit nejen jako hodnotitel, ale také jako malovinař.

Jak vypadá letošní rok?
Zatím je to dobré, i když je vše zpožděné asi o čtrnáct dní. Místy máme na vinicích 
problém s peronosporou, ale 
v podstatě  jsme se ubránili.

A jak hodnotíte ročník 2012?
Velice pěkný rok. Objemem úrody sice průměrný, ale kvalitativně velice pěkný. Bílá vína jsou krásně aromatická. Začínáme je lahvovat.

Jak dopadlo loňské slámové?
Dobře, je pěkné. Ještě před sklizní bude v lahvích. Do prodeje půjde před Vánoci.

Vzpomínáte za oněch 44 let na nějaký opravdu mimořádný ročník?
Protože se tu nelahvovalo, bylo povědomí Moraváků o českém vinařství takové všelijaké. Začali jsme se vínům trochu věnovat a říkali jsme si, že se Moravákům přece musíme vyrovnat. Tehdy byla velmi prestižní výstava Valtické vinné trhy. Každý rok jsme tam jezdili s kolegou Ivanem Váňou z Chrámců jako hodnotitelé. Říkali jsme si, že by neměl být problém, aby tam naše vína uspěla. Začalo to ročníky 1975, 1976. To byly portugaly a vavřince. Tehdy jsme získali zlaté medaile. Udělovala se vždy jen jedna zlatá každé odrůdě. Od té doby jsme se začali prosazovat. A Moraváci nás začali brát jako partnery.

Jak se proměnilo roudnické vinařství od Vašich začátků do současné doby?
Výrazně se zvýšila například kapacita sklepa. Když jsem začínal, tak jsme měli kapacitu devět vagónů a postupně jsme se dostali až na současných šedesát vagónů. Velkou zásluhu na tom měl pan Solar, který sem nastoupil 
v roce 1970 jako vedoucí. To 
byl hlavně vinohradník. Dal vinice do pořádku. Tehdy tu bylo asi 28 hektarů. A právě inženýr Solar to tu vytáhl na 
75 –  80 hektarů vinic.

V současné době obhospodařujete kolik hektarů?
Teď je to přibližně 75 hektarů. Z toho dvě třetiny jsou ve vlastnictví rodiny Lobkowiczů, třetina je na pronajatých pozemcích.

Bude vinařství dále vysazovat?
Podle mého názoru není potřeba. Hlavně je důležité, aby se pokračovalo v tom, co uskutečňujeme v posledních letech, a to je postupná obnova přestárlých vinic.

Slyšel jsem, že jste dodávali vína na Pražský hrad.
Tam jsme dodávali individuálně na konkrétní akce, například na návštěvu anglické královny. Ale Pražský hrad není stálý odběratel.

V jaké kondici je vinařství v Čechách?
Rozhodně ve slušné. Téměř všude, až na výjimky, se investovalo do technologie. Například tady v Roudnici máme řízené kvašení, bílá vína v nerezových nádobách, máme nový pneumatický lis
a tak dále.

Jaká je Vaše oblíbená odrůda?
Nějakou vyhraněnou odrůdu nemám. Jsem fanoušek tradičních odrůd. Například mám rád Sylvánské zelené, které se dnes už málokde pěstuje. Je to tradiční odrůda i pro Roudnici. V období první republiky to byla nosná bílá odrůda našeho vinařství, pěstovala se na největší ploše.

Jak se ujala nová odrůda Fratava, se kterou jste před několika málo lety v Čechách začínali?
Dobře. Je zajímavá. Doporučil mi ji inženýr Glos z Moravské Nové Vsi, který ji vyšlechtil. Je to vhodný doplněk svatovavřineckého. Má moc pěknou barvu, nedělá tvrdé kyseliny, je příjemná, ovocitá. Lidé si ji oblíbili. Udělali jsme dobře.

Komu svoji pozici předáváte?
Vystudované vinařce Haně Líbalové, se kterou spolupracujeme už několik let. Není to tak, že by sem přišla až teď. Roudnické vinařství zná moc dobře.

Jaká vlastně byla Vaše profesní dráha?
Tady jsem od roku 1969. Nastoupil jsem sem po škole. Mám vystudovanou vinařskou valtickou školu. Rok jsem tu dělal praktikanta, následně jsem nastoupil do funkce sklepmistra a od roku 1982 jsem působil jako vedoucí vinařství a ředitelem jsem od roku 1994, kdy vinařství přešlo pod pana Lobkowicze.

Jak jste se k vinařství dostal? Máte v rodině vinařskou tradici?
Nemáme, i když k zemědělství máme blízko. Po zahradnické škole mě napadlo, že bych si mohl udělat ještě vinařskou školu. Do Valtic jsem šel víceméně jako ovocnář a vrátil jsem se jako vinař.

Co budete dělat?
Budu se chvíli rozkoukávat, a pak budu fungovat jako malovinař.

Máte vlastní vinohrad?
Nemáme, ale spolupracujeme s kamarádem, který má kousek od Řípu tři hektary vinohradu. Předpokládáme, že od něj budeme kupovat hrozny a zpracovávat je.

Takže Vaše víno ochutnají například návštěvníci Žernoseckého koštu, kde se scházejí drobní producenti?
Určitě se budu těchto akcí zúčastňovat.