Seniorka žila osaměle v pronajatém bytě v Litoměřicích. Když zemřela, nezanechala po sobě žádné dědice ani závěť. Její byt pak vyklízeli zaměstnanci litoměřické pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Kromě velké spousty nepotřebných a bezcenných věcí, tam objevili také trezor, ve kterém bylo uloženo 416 tisíc korun, 130 amerických dolarů a dvě vkladní knížky. To ale nebylo všechno. Po ukončení dědického řízení stát získal mimo zmíněného i další aktiva.
„Do správy ÚZSVM přibyly po zemřelé pozemky vedené jako zahrada se všemi dalšími součástmi a příslušenstvím a další spoluvlastnické podíly na pozemcích v Litoměřicích,“ uvedl mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Úřadu dále připadly také prsteny, třináct bankovních dluhopisů a podílové listy různých podílových fondů. Celková hodnota pozůstalosti po odečtení dluhů a pasiv, kterou stát získal z tohoto dědictví, nakonec činí 3 278 126 korun.
„Peníze s největší pravděpodobností poputují do státního rozpočtu. „Stane se tak zdrojem financování výdajů státu, jako jsou například platy učitelů či policistů,“ řekl už dříve mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Jen v loňském roce řešil Úřad pro zastupovaní státu ve věcech majetkových přes 1600 případů odúmrtí. Hospodaření s majetkem z dědictví je ale podle Ležatky v posledních letech stále náročnější, neboť přibývá případů, kdy je dědictví předlužené nebo se dědici nenajdou, případně ho odmítnou.
„Likvidace předlužených dědictví negeneruje příjem do státní pokladny, je naopak zátěží pro stát. Proto stát nemá z odúmrtí jen příjmy, ale téměř vždy také výdaje,“ připomněl mluvčí.
