I tak ale okres má po této stránce co nabídnout. Jen z litoměřických staveb se do obdobné ankety, Stavba roku Ústeckého kraje, na přední příčku probojovalo v předchozích letech hned několik budov.

Například rekonstruovaný domov důchodců na Dómském pahorku, který se stal Stavbou roku 2011. Stejné ocenění získal po nákladné rekonstrukci a přestavbě i Hrad v Litoměřicích a stal se krajskou stavbou roku 2013. Za rok 2017 pak zvítězilo rekonstruované autobusové nádraží.

Soutěž Stavba roku Ústeckého kraje vyhlašuje už od roku 2002 Okresní hospodářská komora v Litoměřicích společně s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků a Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR. Na první místo dostala litoměřické autobusové nádraží, jež bylo po přestavbě uvedeno do provozu v říjnu 2015, řada aspektů.

„Nástupiště využívá nadčasového designu a novodobé technologie. Cestující jsou perfektně informováni díky komplexnímu ozvučovacímu informačnímu systému, který je zabudován do nosné konstrukce,“ kladně zhodnotil při vyhlášení Zbyněk Pěnka, předseda Okresní hospodářské komory v Litoměřicích. Odborná porota cenila také přilehlé parkoviště pro 80 aut, stání pro vozidla taxislužby, nové sociální zařízení a využití kvalitních povrchů, díky kterým byla snížena prašnost.

Zmodernizované autobusové nádraží si pochvalují také cestující. Například Litoměřičan Pavel. „K cestám často využívám hromadnou dopravu a tak mohu srovnávat. Nádraží v Litoměřicích patří rozhodně mezi ty povedené. Je to tu přehledné a moderní. Pamatuji si, jak to tu vypadalo ještě před opravou. Bylo to jako vystřižené z dob normalizace,“ poznamenal.

Modernizace a dostavba autobusového nádraží byla první etapou rekonstrukce celého nádražního prostoru vlakového a autobusového nádraží v Litoměřicích. Stavební práce probíhaly ve třech fázích a spočívaly v demolici stávajících přístřešků a stavbě provizorního autobusového nádraží, rekonstrukci autobusového nádraží a výstavbě odstavného parkoviště. Stavební práce prováděla firma Chládek a Tintěra, informační systém pro autobusové nádraží dodala společnost Eltodo.

„Realizace projektu si vyžádala 60,4 milionů korun. Celkem 50 milionů korun činila dotace z Regionálního operačního programu Severozápad, 10,4 milionu korun uvolnilo město z vlastního rozpočtu,“ spočítala mluvčí města Eva Břeňová.

Kromě titulu Stavba roku Ústeckého kraje za rok 2017, získalo v roce 2016 za rekonstrukci autobusového nádraží město Litoměřice ocenění Nadace Partnerství v soutěži Cesty městy. Konkrétně cenu za přínos pro zkvalitnění provázanosti hromadné a individuální dopravy.

Projektant Jiří Koudelka: Ocenění za krajskou stavbu roku mě potěšilo

Kromě návrhů dopravních staveb se Jiří Koudelka věnuje i úpravám městských komunikací a veřejných prostranstvích.

Projektant Jiří Koudelka z ústecké kanceláře IK Konzult navrhl současnou podobu autobusového nádraží v Litoměřicích. V rozhovoru například prozradil, že původní studie obsahovala i řešení bezbariérového propojení vlakového nádraží s městem bez přechodu přes zatíženou silnici I/15.

Jste autorem projektu modernizace a přestavby autobusového nádraží v Litoměřicích. Jak dlouho jste na projektu pracoval?
Projekční práce jsme začali v roce 2009, vypracováním studie úprav přednádražního prostoru. Studie obsahovala například i řešení bezbariérového propojení vlakového nádraží s městem bez přechodu přes zatíženou silnici I/15. To ale neprošlo přes památkovou péči. V roce 2010 jsme zpracovali dokumentaci k územnímu řízení, v roce 2011 dokumentaci ke stavebnímu povolení, kterou jsme aktualizovali v roce 2013 a v roce 2015 jsme dokončili prováděcí dokumentaci.

Z čeho jste při projektování vycházel?
Impulz na úpravu přednádraží vzešel z ideového záměru, zpracovaného městským architektem Litoměřic docentem Janem Mužíkem v květnu 2007. Ten jako první navrhnul autobusové nádraží ve tvaru oválu, se šikmými stáními.

Litoměřické autobusové nádraží se po přestavbě změnilo k nepoznání. Co pro vás bylo při přípravě návrhu nejobtížnější?
Složitá byla především jednání s výrobcem přístřešku na konečném vzhledu a zakomponování informačních systémů do konstrukce. To se ale myslím podařilo více než dobře. Těžké také bylo přesvědčit řidiče autobusů, že neporušují žádné předpisy, týkající se couvání s lidmi.

Přestavba autobusového nádraží získala 1. místo v soutěži Stavba Ústeckého kraje 2017. Co pro vás osobně toto ocenění znamenalo?
Bylo to milé a rozhodně mě velmi potěšilo. Jinak ve výsledku nic.

Jaký je rozsah vaší práce, čemu se dále ještě věnujete?
Jsem projektant dopravních staveb, ale především se zabývám návrhy na úpravy městských komunikací a veřejných prostranství.

Máte nějakou metu, přání, co byste chtěl navrhnout?
Kdyby se někdy město Ústí nad Labem rozhoupalo ke stavbě nového autobusového nádraží, docela rád bych se o tuto zakázku ucházel. Osobně se domnívám, že absence autobusového nádraží v krajském městě je ostuda, ale na druhou stranu je pravda, že Ústeckému kraji se podařilo zrušit většinu autobusových spojů a nádraží tak v současné době nemá takovou důležitost, jakou by si zasloužilo.

Pracujete raději na projektech přestavby stávajících objektů nebo připravujete raději nové návrhy?
Samozřejmě, že radši na nových návrzích, ale podařená přestavba má také svoje kouzlo. Nejlepší je spojit oba návrhy dohromady tak, jako se to povedlo například s litoměřickým autobusovým nádražím.

Prozradíte, na čem pracujete v současné době?
V současné době dokončuji dokumentaci na kompletní úpravu centra Chabařovic. Zároveň finišují stavební práce na rekonstrukci velmi zatížené křižovatky ulic Tovární -Hrbovická Majakovského v Předlicích v Ústí na okružní křižovatku.

Odkud přišly první impulsy, které vás dostaly k vašemu povolání?
Pokračuji v tradici po svém tatínkovi.