Sfouknout dvě desítky svíček na dortu, to už je pěkná fuška. U Řehákových z Chodoun na to však mají dvě pusy. Patří Leoně a Emě, které od sebe jako správná dvojčata málokdo rozezná. Narodily se v ústecké porodnici 15. srpna 2002, v době, kdy hladina Labe v Chodouni nebezpečně stoupala. Když obec o pár dní později uprostřed největší zkázy navštívil tehdejší redaktor Deníku Martin Krsek, snažil se od místních lidí získat aspoň jednu pozitivní zprávu. Ukázali mu právě „plaváčky“.

close Grafika. 20 let od povodní info Zdroj: Deník zoom_in Fotografie dvojčat se pak objevila na první straně. U Řeháků si naše noviny z 21. srpna 2002 stále „suší“. Ema s Leonou si je obvykle o každých narozeninách prohlédnou a od tatínka si nechají znovu převyprávět, za jakých dobrodružných okolnosti přišly na svět.

Povodně tehdy nejvíc odnesla místní část Chodoun Lounky, která je blíž Labi. Dům Řehákových naštěstí velká voda nezaplavila. Nervóznímu pozorování stoupající vody byla učitelka Michaela Řeháková ušetřena. Lékař ženě rizikově těhotné s dvojčaty doporučil včasnou hospitalizaci v Masarykově nemocnici. „Odvážel jsem ji do Ústí ještě v době, kdy se nevědělo, že bude voda tak vysoko,“ vzpomíná Radek Řehák, který pracuje v roudnické Mevě.

close Plaváčci. info Zdroj: Deník zoom_in Z nemocnice se hned vrátil do obce, kde ho naplno vtáhlo povodňové dění. Fotbalisti, mezi které patřil, plnili lidem pytle pískem, aby si je mohli dát před vrata a dveře. A když povodně kulminovaly, sportovci společně hlídali u vjezdů do obce, aby do ní nejezdili čumilové nebo potenciální rabovači. Právě když byla povodňová situace nejvypjatější, zavolala Radkovi manželka, že jí praskla voda. A ať podle domluvy přijede k porodu.

Cesta do Ústí podél řeky ani „přes kopečky“ nebyla už možná. Jediný průjezdný most byl roudnický. Kam jede, musel Radek vysvětlovat několika policejním hlídkám, které ho pak navigovaly nouzovými cestami do ústecké porodnice, kde manželka šťastně porodila. „Když bylo po všem, dal jsem všem vědět, že to dopadlo dobře. Reagovali: Tak super, vezmi dvacet bochníků chleba a rychle se vrať,“ usmívá se muž.

Vracel se už za světla. „Teprve tehdy jsem uviděl tu zkázu,“ zvážní Radek. Na oslavy nových občánků se ale trochu času našlo i uprostřed té bídy. Tehdejší starosta Chodoun Alexandr Štastný měl restauraci, kde byl krizový štáb. A tam si na děti všichni přiťukli. Později, když voda opadla, zapili Leonu a Emu také mezi sportovci na hřišti. „Udělali jsme oslavu s chlebem, ale vždycky k tomu něco bylo,“ směje se zase Řehák.

Pro manželku a dvojčata se vracel později. Zpátky už mohli jet zadem přes Křešice a Nučnice. Manželka neměla dosud o povodních žádné informace kromě kusých zpráv z televize. „Byla v šoku, viděla bagry likvidovat starý nábytek, všude smrad z bahna,“ popisuje Řehák. Na rodinku u nich doma čekali švagr a švagrová, kteří museli opustit svůj dům. Ve chlívcích opatrovali domácí zvířata lidem, kteří měli dvory pod vodou.

Do školy to měly díky povodni blíž

Dívky o tom, jaké pohnuté časy provázely jejich narození, slýchají od rodičů vždycky o narozeninách. Samy si nepamatují ani na povodně v roce 2006, trochu si vybavují až záplavy v roce 2013. „Pomáhaly jsme. Dělaly jsme zrovna přijímačky na roudnický gympl, který byl pak zatopený,“ vzpomínají Ema s Leonou, které roudnické osmileté gymnázium úspěšně absolvovaly. Teď společně studují Art´s Management na pražské Vysoké škole ekonomické.

Plavat a rovnou i potápět se naučily už ve školce. Z vody strach nemají, občas se koupou i v Labi. Ani jako velké slečny studující v Praze nad svou obcí neohrnují nos. „Je tu klid,“ chválí si. Prý by tu klidně založily rodiny. Samy se písmenka a čísla učily v obecní vícetřídce, která byla původně v Lounkách. Ale po povodních ji přesunuli do budovy školky v Chodounech, postavené v „akci Z“. V bývalé škole v Lounkách po povodních vznikly byty.

Valu se v Chodounech brání

Ve vesnici, kterou znají lidé ze Starců na chmelu, jsou dnes nová hřiště. Povodně však v paměti starších lidí stále zůstávají. „Když začne pršet, ti blízko vody mají strach,“ potvrzuje starostka Marie Cimrová, která byla před 20 lety zastupitelkou. Připomíná ale, že v roce 2002 nebyl ani tak problém se srážkami na Litoměřicku, jako s těmi na Šumavě. Povodně přinesla spíš Vltava než Labe.

Obyvatel obci od té doby neubylo, naopak přibyli noví. Staví se tu. A to přesto, že vesnice spadá do 4. povodňové zóny, a je tak problém s pojištěním domů i s čerpáním úvěrů na stavbu či opravy. Někteří nejvíce zasažení lidé se po povodních z Lounek odstěhovali. Jiní, kterým poškozené domy zbourali, si postavili nové. Tak vzniklo i sedm malých nízkonákladových domků u hřiště.

V nedalekých Křešicích vznikl protipovodňový val na dvacetiletou vodu. V Chodounech je pořád jen zakreslený v územním plánu. Starostka jej nevidí jako nejlepší řešení. „Když uděláme někde hráz, voda pojede rychleji a někde vyteče víc,“ připomíná. Proti stavbě valu jsou někteří lidé, kterým by zasáhl do polností. Další pochybují o efektivnosti a systémovosti dílčích opatření v konkrétním místě. Problém by byl i s provozem, údržbou a financováním valu.

Ostatně jiný nový val možná v obci vznikne díky plánovanému koridoru vysokorychlostní železniční tratě, která má vést mezi Chodouny a Lounkami. Před povodněmi by ale val takzvané „VRTky“ pravděpodobně ochránil pouze Chodouny a odnesly by to Lounky. To však není jediný důvod, proč se ve vesnici vysokorychlostní trati brání. Ale to je už zase jiný příběh…

20 let od povodní v Ústeckém kraji
Co se dočtete v Deníku:

Pátek 12. srpna
Labe na 12 metrech, 2 mrtví, 79 zasažených obcí. Velká voda řádila před 20 lety
Velká voda přišla z Krušných hor: Povodeň překazila otevření hospůdky ve vagónu. Z potůčku byla divoká řeka
Na řeku Chomutovku, která se prohnala domy, v Údlicích vzpomínají i po 20 letech

Sobota 13. srpna
Voda do Dubí přišla z hor. Strach umocňoval zvuk kamení, které se valily potokem
Rozhovor s tehdejší jeznou na zdymadlech na Střekově 
Příběh pana Capoucha z Dolních Zálezel, který přišel o dům
Povodeň v Ústí nad Labem den po dni - na snímcích Františka Ročka

Neděle 14. srpna
Povodeň Píšťany zničila, ale také jim pomohla k zavedení plynu a kanalizace
Vypadalo to jako po válce, vzpomíná na povodně 2002 fotograf Karel Pech
Povodeň v Ústí nad Labem na srovnávacích snímcích z roku 2002, 2012 a 2022

Pondělí 15. srpna
Ženě praskla voda, zrovna když jí bylo nejvíc i u nás, vzpomíná táta „plaváčků“ 
Oběti povodní. Voda strhla muže z lávky, další zemřel při odstřelu lodě na Labi
Lodě na odstřel – velké nebezpečí pro mosty znamenaly utržené lodě

Úterý 16. srpna
Protipovodňová opatření – co se udělalo, co naopak ještě ne
Píšťany v roce 2002 zaplavila voda. O 11 let později už je chránil val
Místo, kudy tekla voda do Velkých Žernosek je po 20 letech stále nezabezpečené 
Benzín, skříně, pípa i misály. Rabovači během záplav brali, co se dalo
Rozhovor s fotografem Petrem Berounským, který vydal o povodních knihu

Středa 17. srpna
Lachtan Gaston se stal jedním ze symbolů povodní, svou cestu Labem ale nepřežil 
• Protipovodňové stavby jsou připraveny ochránit obce před velkou vodou
Příběh zatopené rodiny z Těchlovic – voda stoupala hlavně v noci
Reportáž: Jak se po povodni vrátil do Dolních Zálezel normální život
Povodňové značky pomáhají udržovat historickou paměť
Neochota, nedbalost, lajdáctví, vzpomíná na povodně v Terezíně vojenský historik

Čtvrtek 18. srpna
Nejtragičtější byly okamžiky při úklidu následků povodní, říká fotograf Deníku