Elektronické plašiče zvěře, které na začátku listopadu nainstalovali myslivci podél jedné ze silnic na Litoměřicku, fungují. Jako úspěšný zhodnotil jejich více než dvouměsíční provoz Kamil Plíšek, předseda Podřipského zájmového sdružení majitelů honiteb, které s myšlenkou instalací plašičů přišlo.

„Od tamních myslivců mám informace, že střetů aut se zvěří v úseku osazeném plašiči ubylo,“ řekl Deníku Plíšek s tím, že v lokalitě předtím docházelo ke kolizím se srnami nebo daňky, ale i divokými prasaty velmi často. Přesné místo, kde se několik desítek plašičů přidělaných na patnících nachází, myslivci záměrně tají. To proto, aby nedocházelo k jejich krádežím. Podle Plíška se ale nově osazené přístroje terčem zlodějů zatím nestaly. V předešlých letech se však myslivci s nenechavci potýkali, avšak na jiném místě. Plašiče byly už v minulosti nainstalovány na Roudnicku a Lounsku.

„Po osazení nám jich více než polovinu ukradli. Pro zloděje je sice technicky jednoduché si plašiče odnést domů, nicméně netušíme, co s nimi chtějí dělat, jsou pro ně nepoužitelné,“ uvedl už dříve vedoucí odboru krajské dopravy Jindřich Franěk.

"Vidí" světlomety

Zařízení o velikosti mobilního telefonu reaguje na světla aut. Světlomety dokáže detekovat na vzdálenost až 400 metrů. Pokud kolem něj auto projíždí, aktivuje se a začne vydávat vysokofrekvenční zvuk, který zvěři vadí, ale nijak jí neškodí. Poté, co se auto vzdálí, zvuk ustane a zvěř může v klidu projít.

Myslivci by rádi v osazování plašičů pokračovali. „Několik jich máme od poslední instalace ještě k dispozici. Jednáme nyní s krajským úřadem, kam by bylo vhodné je umístit,“ doplnil Plíšek.

Nákup plašičů hradí právě Ústecký kraj. V republice byl prvním, kdo je už v roce 2015 začal postupně používat. Jeden kus zařízení vyjde zhruba na 1 500 až 1 800 korun. Na jedno nabití akumulátoru díky solárnímu napájení vydrží v provozu až šest měsíců. Přístroj nepotřebuje žádné kabely.

Podle Kamila Plíška je jeho výhodou oproti pachovému ohradníku to, že funguje jen ve chvíli, kdy bezprostředně hrozí střet. Naproti tomu pachový ohradník je stálou bariérou, na kterou si zvířata časem mohou zvyknout.