Svár kolem sochy v Jiráskových sadech v Litoměřicích trvá. Po několika vandalských útocích a incidentech je kvůli vojákovi na světě již druhá petice. Tentokrát za jeho zachování.

Iniciativa vznikla kolem současných a bývalých členů KSČM, kteří reagují na výsledek schůze litoměřických zastupitelů na konci února. Jejich většina se po předložení petice za odstranění sochy s 551 podpisy usnesla na pokynu radním a úředníkům, aby začali sondovat možnosti, jak sochu někam přemístit.

Usnesení vzniklo v reakci na veřejný tlak petičníků, kteří od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu bojují za odstranění litoměřické sochy. Ačkoli ji totiž pravděpodobně většina lidí ve městě dlouhá léta vnímala jako rudoarmějce, tedy osvoboditele (tvrdá data k tomu ovšem chybí), podle iniciativy je socha zpodobněním sovětské okupační moci v normalizovaném Československu. A ta je nejméně některým z iniciativy i analogií k nynějšímu dění na Ukrajině.

Schodiště před kulturním domem načas opustila socha Poutníka. Na snímku z roku 2009, kdy opravovali schody před setkáním evropských ministrů dopravy.
Řádící maturanti dorazili sochu Poutníka před kulturním domem, musí se opravit

Zastupitelé usnesení přijali valnou většinou hlasů poměrně překvapivě vzhledem k tomu, že se koalice ve své většině od iniciativy předtím spíše distancovala a k jakýmkoli změnám v parku buď mlčela, nebo se rovnou stavěla negativně. Výbor nové, druhé petice za zachování sochy hlásí po dvou týdnech jejího oběhu už desítky podpisů. Jak reportér Deníku v pátek 22. března ověřil, některé se sešly i zastupiteli za SPD Josefu Čechovi, který ji má ve své trafice na Mírovém náměstí.

Noví petičníci požadují zachování sochy na jejím původním místě a zároveň znovuprojednání věci zastupitelstvem s cílem revokace usnesení z 29. února. Iniciativa očekává takové usnesení, které by jednoznačně ukončilo snahy o odstranění nebo přemístění pomníku či jeho částí. „Naším cílem je sehnat 120 podpisů z Litoměřic a věc vrátit na jednání zastupitelstva,“ shrnuje Lukáš Pařízek (KSČM) z petičního výboru s tím, že druhým cílem je připravit racionální argumentaci, která zastupitele přesvědčí o nesmyslnosti přemístění sochy. „Naše argumenty dáváme dohromady z pohledu historického, kunsthistorického a hlavně ekonomického,“ zdůrazňuje Pařízek.

Akademický sochař Libor Pisklák s pomocí veřejné sbírky dokončuje umělecké dílo, které Hlinští odhalí v květnu u cesty na Hradiště. Lidé se skládají na sochu Středohoře. Tvůrce ji tesá do 14tunového bloku pískovce.
Skládají se na sochu Středohoře. Tvůrce ji tesá do 14tunového bloku pískovce

Člen výboru potvrzuje, že jde o reakci na předchozí petici. „Iniciativa za odstranění sochy nereflektuje většinový názor obyvatel z Litoměřic. A jsem přesvědčený, že to záhy s naší petici dokážeme,“ podtrhuje Pařízek s tím, že hlasy přibývají každým dnem, lidé si prý petici z webu sami stahují a ta už bezpečně atakuje hranici stovky hlasů. „Petici šíří i ti, kdo rozhodně nepatří k členům KSČM,“ upozorňuje Pařízek, který na přímý dotaz také odmítá, že by zástupným důvodem iniciativy byla podpora ruské invaze na Ukrajinu s tím, že i postoje jednotlivých členů strany k tomuto konfliktu se různí.

Iniciátorům prý jde spíše o zabránění kulturně nebezpečného obrazoborectví. „Město se rozhodnutím zastupitelstva po více než 34 letech od sametové revoluce, během kterých byl pomník draze udržován, restaurován a dokonce modernizován, snižuje k obrazoborectví, což je kunsthistorické a památkářské faux pas a rovněž ekonomický nesmysl,“ uvádějí organizátoři s tím, že absurdnost odstranění sochy tkví i v tom, že na náklady na její pořízení se v 70. letech skládali lidé z Litoměřic a okolí. Připomínají také, že park je od nedávna po generální rekonstrukci a socha si uhájila své místo v jeho konceptu i mezi aktivními lidmi z města, kteří vizi připomínkovali.

K tomu, co v parku přinejmenším do roku 2030 bude, nebo nebude, se od té doby může vyjadřovat i Nadace Proměny a autor obnovy Zdeněk Sendler. Ti v závěru roku 2023 mimochodem nesouhlasili ani s tím, aby se k soše umístily edukativní desky, na kterých několik měsíců pracovali historici a město je již za necelých 30 tisíc korun vyrobilo. Přesvědčit nadaci o odstranění sochy bude nejspíš největší výzva litoměřickým úředníkům, kteří nyní mají realizovat politické zadání z konce února na přemístění sochy. Další výzvou je podle lidí, obeznámených se situací, vyřešení autorských práv a přemístění sochy bez toho, aby se rozbila.

Iniciativa za zachování sochy v parku se kvůli podpoře spojila i s odbornou kapacitou. Oslovila rodáka z Mostu, sochaře Pavla Karouse, který je také autorem internetového projektu Vetřelci a volavky. Ten se zabývá dokumentací, popularizací a ochranou výtvarného umění ve veřejném prostoru v období normalizace v letech 1968 až 1989. Ani Karous se příliš netají ideologickým vyhraněním, mimo jiné před 4 lety vyjádřil jako nestraník podporu politické straně Levice.

Karous poslal nové iniciativě v Litoměřicích obsáhlý posudek, který podporuje zachování sochy. Předesílá v něm, že chápe frustraci z nevyprovokované útočné války armády Ruské federace. „Je pochopitelná potřeba občanů Litoměřic se k tomu vyjádřit a proklamovat svou podporu Ukrajině a odpor proti agresorovi. Ovšem tento typ aktivity vyúsťující do agresivity proti zcela lichému cíli je ahistorický, památkářsky a kunsthistoricky nevhodný a dokonce politicky kontraproduktivní,“ píše Karous.

Město přelepilo historickou ceduli k vojákovi v Jiráskových sadech. Foto Deník/Jaroslav Balvín
Žádný rudoarmějec, ale okupant. Petice brojí za odstranění sochy vojáka v parku

Ten dál zdůrazňuje, že litoměřický pomník podle něj přes název „Čest a sláva Sovětské armádě“ znázorňuje rudoarmějce. Rudé armádě se totiž v sovětském prostoru od 60. let 20. století pod ideologickým tlakem říkalo sovětská. „Ostatně sama uniforma, výstroj a zbraň (samopal Špagin) u litoměřické sochy jasně odkazují na sovětského vojáka druhé světové války, nikoliv 70. a 80. let,“ podotýká Karous s tím, že mezi osvoboditeli v roce 1945 byli i Ukrajinci.

Karousova angažovanost v litoměřické kauze v minulých dnech neunikla lidem spojeným se starší iniciativou za odstranění sochy. „My sochu nechceme zničit, jen přesunout na důstojné místo z veřejného prostoru uprostřed škol někam do lapidária, kde by mohla vhodně edukativně sloužit,“ napsal Karousovi na Facebooku Zdeněk Bárta i za další členy iniciativy.

Mohlo by vás zajímat: Zbídačený, týraný. Pejska hodil někdo přes plot v Třebenicích. Hledají se svědci

Zdroj: Se svolením útulku AniDef