Zelené zlato, ke kterému se český chmel po staletí přirovnával, opět nabírá na své hodnotě. Děje se tak díky zlepšenému obchodování s chmelem a zvýšené produkci piva. Chmelaře na Litoměřicku však loni potrápilo počasí. Výnosy byly hluboko pod průměrem.

Loňský rok byl pro tuto plodinu extrémně klimaticky nepříznivý. Potvrdil to i jednatel společnosti Chmel Polepská blata Jiří Špringl, který sleduje vývoj této plodiny v regionu od roku 1963.

„Loňské počasí se podobalo tomu středomořskému, a to pěstování chmele vůbec nevyhovuje. V našem případě nehrálo největší roli ani tak sucho, protože na víc než polovině chmelnic máme kapénkovou závlahu, jako teplo přes celý den. Chmel totiž potřebuje ke svému postupnému vývoji ochlazení alespoň během noci, a to mu loni chybělo,“ řekl Špringl.

Vychází nový týdeník!
Nový Týdeník Litoměřicko: O geotermálním vrtu i soutěži MasterChef Česko

Chmelařská poloha Polepská blata, zahrnující 19 obcí na Litoměřicku, produkuje jeden z nejlepších chmelů jak ve výnosu, tak v kvalitě. Jeho intenzivnější pěstování tu začalo už v 18. století, kdy byly odvodněny mokřady a vznikly plochy s kvalitní půdou. Během posledních 20 let, co na nich hospodaří Polepská blata, došlo k výrazné obměně chmelnic. Cílem je dosáhnout výměry 70 hektarů.

„Dnes máme 66 hektarů plodících chmelnic, z toho je 35 pod kapénkovou závlahou. Zavlažování chceme rozšiřovat, proto jsme poslali našeho technika na zkušenou do Izraele, který je špičkou v oboru,“ poznamenal Špringl.

Po loňské neúrodě si firma nemůže dovolit větší investici, dokončí pouze loni započaté akce, jako je rozšíření kapacity sušení ve středisku Okna na tisíc centů v sezoně. Polepská blata chmel nejen pěstují, ale současně zajišťují jeho výkup od zhruba 10 menších pěstitelů.

Ani v ZD Liběšice nemohou letos počítat s většími investicemi do rozvoje. „Musíme se uskromnit v plánovaných opravách konstrukcí chmelnic, odsunuli jsme i nákup nového strojního vybavení. Loni jsme obnovili dva hektary ladem ležící chmelnice, a tak nyní máme 70 hektarů plodících ploch převážně s odrůdou Žatecký poloraný červeňák. Česací stroje a sušárny zůstávají ve stejném počtu jako loni, jen na některých objektech musíme provést opravy střech, které nám poškodily vichřice z minulých dní,“ připomněl vedoucí střediska chmele Ondřej Opočenský.

Exkurze v nově postavené školce v Ploskovicích na Litoměřicku.
FOTO: Nová školka v Ploskovicích už čeká na děti

O udržení tradice pěstování chmele v Úštěcké oblasti se snaží řada dalších pěstitelů, patří k nim například Antonín Alt z Kozlovic s 30 hektary chmelnic, Petr Záveský z Brozan nad Ohří s výměrou 37 hektarů či Zemědělská společnost Slatina se 26 hektary.

„Celou plochu v katastru Siřejovic máme pod závlahou. V příštím roce chceme vysadit chmel na nové ploše čtyř hektarů u Želechovic. Jednu starou chmelnici na pěti hektarech zlikvidujeme a po roce odpočinku ji obnovíme,“ uvedl vedoucí rostlinné výroby ZS Slatina Tomáš Kubatko.