Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje zveřejnila data k výskytu černého kašle a akutních respiračních onemocnění v regionu z přelomu dubna a května. Přesněji, za 18. týden roku 2024. V obou případech celková nemocnost klesá.

Pertuse, obecně známá také jako černý kašel, je infekční onemocnění způsobené bakterií Bordetella pertussis. Nemoc se projevuje záchvaty silného kašle, které mohou trvat několik týdnů a jsou obzvláště nebezpečné pro malé děti. 

I tak vyšetření v kraji prokázala v minulém týdnu 132 nových případů pertuse, čili černého kašle. Nejvíce na Ústecku (25) a Chomutovsku (24), dále na Děčínsku a Teplicku (shodně 19). Na Litoměřicku, Lounsku a Mostecku se objevilo po 15 případech.

„Nejvyšší nemocnost zjišťujeme ve věkové skupině 15 až 19 let, a to 96,4 případu na 100 tisíc obyvatel,“ přepočítali hygienici.

Celkově je patrný mezitýdenní pokles o necelých 14 procent. V 17. týdnu se objevilo 150 případů. Od počátku roku vyšetření prokázala celkem 984 případů onemocnění, hospitalizováno bylo 9 osob, nikdo nezemřel.

Graf výskytu černého kašle v Ústeckém kraji v roce 2024 po týdnech.Graf výskytu černého kašle v Ústeckém kraji v roce 2024 po týdnech.Graf výskytu černého kašle v Ústeckém kraji v roce 2024 po týdnech.Zdroj: KHS ÚK

K přenosu černého kašle dochází kapénkami při kašli, kýchání a mluvení. Onemocnění se podle poznatků odborníků rozvíjí za 7 až 21 dní po nakažení. „Nakažlivost je vysoká, začíná již ve stádiu prvních příznaků, které jsou shodné s příznaky běžného respiračního onemocnění a trvá minimálně 5 dní od zahájení antibiotické léčby, u neléčených případů až tři týdny,“ varují zástupci krajské hygienické stanice.

Lidé by si měli na pertusi vzpomenout zejména v případech, kdy kašlou déle než dva týdny a pozorují příznaky nachlazení s teplotou, rýmou, bolestí v krku, případně zánětem spojivek, záchvaty kašle, často s nevolností až zvracením, které po něm následuje. „U očkovaných osob je průběh onemocnění mírnější a příznaky nemusí být zcela vyjádřené,“ konstatují hygienici.

Černý kašel diagnostikuje lékař a potvrzuje ho laboratorní vyšetření. Léčba je poté záležitostí antibiotik.

„Základním preventivním opatřením je očkování dětí celkem 5 dávkami kombinované očkovací látky ve věku 0 až 1, 5 a 10 let. Následná odolnost proti tomuto onemocnění není bohužel trvalá a s postupem času dochází k takzvanému vyvanutí imunity. Očkovat se proto doporučuje i v dospělosti – kombinovanou očkovací látkou podanou v rámci přeočkování proti tetanu,“ radí ústečtí odborníci s tím, že mezi základní opatření samozřejmě patří dodržování hygienických zásad, jako je časté mytí rukou, časté větrání místností, omezení kontaktu s osobami, které mají příznaky, a v případě podezření neprodlené vyhledání lékaře.

Výskyt akutních respiračních onemocnění v Ústeckém kraji po týdnech.Výskyt akutních respiračních onemocnění v Ústeckém kraji po týdnech.Zdroj: KHS ÚK

Poměrně strmě klesá v regionu nemocnost „klasickými“ akutními respiračními chorobami. „V 18. týdnu byla v Ústeckém kraji zaznamenána celková nemocnost akutními respiračními infekty na úrovni 805 onemocnění na 100 tisíc obyvatel, což představuje pokles o 17,8 procenta oproti předchozímu týdnu,“ spočítali hygienici. „Nejvyšší nemocnost byla zaznamenána v okrese Děčín a ve věkové skupině 0 až 5 let. Epidemický práh nebyl překročen v žádném okrese,“ dodali.

Chřipková onemocnění, dominuje virus chřipky B, poklesla o 30,4 procenta na 16 případů na 100 tisíc obyvatel. Od začátku sezony statistika eviduje 30 závažných případů chřipky vyžadující hospitalizaci a dechovou podporu, z toho 12 skončilo úmrtím.

„Ve sledovaném týdnu byly v Ústeckém kraji zjištěny celkem 2 případy onemocnění covid-19,“ uzavřeli zástupci hygienické stanice.

Akutní respirační onemocnění v Ústeckém kraji v 18. týdnu 2024:

Relativní nemocnost na 100 tisíc obyvatel. Procentní rozdíl vyjadřuje mezitýdenní vývoj.

Děčínsko   1050 (-18,4 %)
Chomutovsko   819 (-26,4 %)
Litoměřicko   696 (-26,8 %)
Lounsko   895 (14,3 %)
Mostecko   605 (-29,1 %)
Teplicko   968 (-1,4 %)
Ústecko   594 (-26,3 %)

Ústecký kraj   805 (-17,8 %)
Česká republika   892 (-15,6 %)

Zdroj: KHS ÚK