Pavouk zápřednice jedovatá, latinsky Cheiracanthium punctorium, se u nás vyskytuje v teplých nížinných oblastech. Opakovaně ji lidé hlásí z Litoměřicka.

A právě odsud se nyní redakci Deníku ozvala zoufalá Růžena Neubertová s tím, že jí zápřednice opakovaně lezou až do domu. Obavy má především o malého syna. „Už si nevím rady. Letos už je to několikátá přímo v baráku. Mám malé dítě a mám obavy,“ svěřila se. S nejjedovatějším pavoukem se navíc letos zdaleka nesetkává poprvé.

Také jste se setkali se zápřednicí jedovatou? Stihli jste ji vyfotit? Pošlete nám snímek na redakční adresu zdenek.plachy@denik.cz, poskládáme fotogalerii. Připište kdy a kde snímek vznikl a kdo je jeho autorem.

Setkání s tímto pavoukem je v regionu stále častější, a to především v červenci a srpnu. Ještě v roce 2009 o jeho výskytu v Počeplicích u Štětí informoval Deník v podstatě jako o raritě. Od té doby jsou pozorování prakticky každoroční. V roce 2016 jsme je popsali v Píšťanech a Žalhosticích a o rok později v Podsedicích a Kamýku. Vyskytla se i ve Velemíně, na Mostecku a Chomutovsku.

Příčinou je pravděpodobně globální oteplování. To vytváří těmto teplomilným živočichům ideální podmínky k životu i na místech, kde by se dříve neusadili.

Zápřednice jedovatá.
Osminohý migrant obsazuje kraj. Lidé se mají na pozoru

Čerstvou zkušenost má František Trost z Českého Újezdu u Ústí nad Labem. Ten se se zápřednicí jedovatou setkal v polovině července 2023. „Na zemi pod oknem v obýváku ležel chomáč. Myslel jsem, že to jsou kočičí chlupy, vzal jsem to do prstů a požmoulal, že to hodím do odpadkového koše. Vtom mě něco bodlo do bříška ukazováčku. Jako když vás píchnou větší jehlou při odběru," svěřil se redakci.

„Myslel jsem, že to byla nějaká tříska, bolelo to do druhého dne, místo bodnutí je viditelné stále. Za tři dny jsme odchytili na stejném místě v obýváku zápřednici. Nelíbilo se jí to a stavěla se do bojového postoje na zadní nohy. Na chodbě jsme potom objevili další exemplář. Neplatí tedy, že nevyhledává lidská obydlí, ale v současném horku se tam ukrývá," míní František Trost a dodává, že bydlí uprostřed luk. Nezvané hosty, klíšťata a nyní i zápřednice, prý  má stále.

Jak zápřednici jedovatou poznat

Jde o největší druh evropské zápřednice. „Délka těla dospělých samic je až 15 milimetrů včetně 4 až 6 milimetrů dlouhé hlavohrudi. Ta je u samců nápadně červená, u samic o něco světlejší až hnědá. Samci i samice mají mohutná oranžová až červená kusadla s černými špičkami. Na kusadlech (chelicerách) je několik zoubků. Zadeček je u samic světle hnědý s naznačeným tmavším proužkem zhruba do půli zadečku. Samci mají zadeček nápadně žlutý s tmavším proužkem uprostřed. Zadeček se u samců ke konci zužuje. Nohy jsou dlouhé, světle hnědě zbarvené,“ uvádí například portál naturabohemica.cz.

Od ostatních zápřednic se liší právě výrazným zbarvením a velikostí. Různým druhům zápřednic se podrobně věnuje například web cheiracanthium.vcm.cz.

Zápřednici jedovatou může laik zaměnit například za neškodnou zápřednici Mildeovu. Právě ta se nejčastěji v lidských příbytcích objevuje, zatímco její jedovatá příbuzná je nevyhledává. Na rozdíl od zápřednice jedovaté má jednotně zbarvené tělo do průhledné světle hnědé až béžové. Případně za šestiočkusnovačku domácí či zápředku domácí

Pavoukům v lidských obydlích se podrobně věnuje na svém webu Národní muzeum

Co se stane po kousnutí

Zápřednice jedovatá má tak silná kusadla, že je schopna prokousnout lidskou kůži. Navíc disponuje jedem. „Kousnutí je bolestivé a místo kolem vpichu opuchne. Ke kousnutí ovšem dochází opravdu výjimečně, pavouk kousne jen když jej někdo zmáčkne. Varování před možnými komplikacemi pro alergiky je spíše předběžná opatrnost – doložený případ nějakých zdravotních následků dosud chybí. A vzhledem k tomu že zápřednice jedovatá se vyskytuje běžně v celé jižní Evropě, pokud by byla skutečně nebezpečná, dávno by se to vědělo,“ uvádějí odborníci z České arachnologické společnosti

Kousnutí může být doprovázeno znecitlivěním místa, vzácně i zvýšenou teplotou, zrychleným tepem a podobně. Pro zdravého člověka ale nepředstavuje riziko. „Je ovšem těžké odlišit faktický účinek kousnutí od psychického stresu z obav, které člověk v takovém případě zažívá,“ upozorňují arachnologové. „Na kousnutí naším domácím pavoukem u nás ještě nikdo nikdy nezemřel," uvádějí.

Zápřednice jedovatá.
Zápřednice se šíří severem Čech. Kousnutí bolí, následky ale nejsou vážné

Příznaky kousnutí samy odezní během několika hodin nebo do druhého dne, otok a bolestivost místa kousnutí mohou přetrvat o něco déle. Tato zkušenost bývá srovnávána s u nás běžným bodnutím včely, vosy či sršně. 

Jak se pavouků zbavit

Odpověď na to, jak se návštěv zápřednic jedovatých (a dalších hmyzích nezvaných hostů) zbavit, není jednoduchá. „Zápřednice nejraději žijí na suchých úhorech a loukách, najdete je ale i na parkovištích a nesečených trávnících ve městech. V jižních částech Evropy, kde je tato zápřednice běžně rozšířená, žádnou paniku mezi obyvateli nevyvolává. Ani počet kousnutí není nijak vysoký. Lidé o nich vědí a jsou proto opatrnější," uvedl již v minulosti pro Deník entomolog Lukáš Spitzer.

Zápřednice jedovatá žije ve vysokých travách. Tam v letních měsících vytváří kokony a z nich vyvádí mláďata. Jedním z opatření proti nevítaným sousedům tak může být pravidelné sečení luk v okolí lidských příbytků.