Zatímco někteří zemědělci kvůli letošnímu suchu pláčou nad výdělkem, sadaři tak biti nejsou. Unie ovocnářů ČR přirovnává letošní výnosy k roku 2015, kdy sadaři sklidili nadprůměrné množství ovoce, například přes 155 tisíc tun jablek. V severních Čechách to bylo necelých 25 tisíc tun.

Situace tak bude mnohem lepší než loni. „Oproti loňsku, kdy sady zasáhly jarní mrazíky, očekáváme letos slibnou úrodu podobnou roku 2015. Stromy si po roční pauze odpočinuly a plodům vyhovuje teplo a sluníčko. Nasbírají vysoký obsah cukru, což je důležité hlavně pro švestky, z nichž bude kvalitní kvas na výrobu lihovin,“ vysvětlil předseda ovocnářské unie Martin Ludvík.

Některým druhům ovoce, především těm podzimním, však podle Ludvíka chybí vláha, proto mají menší plody a mohou být hůře prodejné.

Na kvas ze švestek se už těší jeho zpracovatelé. „Na hlavní sezonu teprve čekáme a jsem zvědavý, jaké budou výnosy z švestkového kvasu. Pálenka z něho je nejkvalitnější. To vědí především Moravané, kteří loni sbírali z pálení jen drobky. Na jeden litr 50procentní pálenky je totiž potřeba 9 až 12 kilogramů švestek, u ostatního ovoce o několik kilogramů víc,“ řekl provozovatel palírny v Židovicích na Podřipsku Josef Bajer.

Kontrola produktu v palírně v Židovicích u Roudnice. Archivní fotoZdroj: Deník/Karel Pech

Kontrola produktu v palírně v Židovicích u Roudnice. Archivní foto: Deník/Karel Pech

Po třešních, višních a meruňkách sklidili sadaři angrešt a rybíz, před dvěma týdny začali sklízet slívy a rané švestky, jichž by se mohlo letos načesat v oblasti severních Čech přes 850 tun.

Sklizeň začala dřív 

Trochou do tohoto množství přispívá i sadař Jaroslav Boček z Držovic. Ovocné stromy na svazích Českého středohoří jsou chráněny před nepřízní počasí, proto měl Boček jako jeden z mála pěstitelů dobrou úrodu švestek i loni. „Ta letošní je podobná, začala o dva týdny dřív. Ještě jsme nestačili sklidit rybízy a už bylo třeba začít česat malvazinku Opál, ryngli Ontário a švestku Čačanskou lepoticu. Za pár týdnů přijdou na řadu pološvestky Stanley a Valjevka a švestka Gabrovská. S úrodou jsem spokojený, sucho nám ale snížilo úrodu angreštu na třetinu. Obvykle ho sklízíme dvě až tři tuny, letos to byla jen tuna,“ uvedl Jaroslav Boček, který hospodaří na 33 hektarech sadů, z toho je necelých osm hektarů se švestkami a slivoněmi.

Před lety musel vykácet a spálit na 200 stromů s domácí švestkou napadenou virovou nemocí šarka. Založil však nový sad s odolnějšími odrůdami. Před 12 lety také vysadil na zkoušku 10 stromů s odrůdou Ipala, což je švédský kříženec švestky a meruňky. „Jsme první v Česku, kteří ji pěstují, ale trvalo nám několik let, než jsme se s ní naučili zacházet,“ dodal držovický sadař.

Úrodu ovoce z Držovic přebírají větší sadaři i zelináři na Litoměřicku, aby si tak rozšířili prodejní sortiment. Část černého rybízu suší jeden odběratel z Českolipska, přebytky švestek odebírá lihovar na Lounsku pro výrobu pálenky.