Filipojakubská noc, tedy noc ze 30. dubna na 1. květen, letos připadá na úterý. Na tento den letos připravují pestrý program například na Střeleckém ostrově v Litoměřicích, tradičně v lesoparku Osmička v Lovosicích, v Bohušovicích nad Ohří nebo Hrdlech a mnoha dalších místech.

Jinde slavnost přesunuli už na předchozí víkend. Třeba v Milešově bude na tamním fotbalovém hřišti hranice už v pátek 26. dubna. Nebo v Zahořanech, rovněž ve sportovním areálu, o den později.

Tak vypadaly čarodějnice loni v Lovosicích: 

a tak v Chodovlicích: 

Pálení čarodějnic, kombinace otevřeného ohně a často množství alkoholu, nebo jen obyčejná nedbalost a nepozornost, mohou být zdrojem různých průšvihů.  Od poničení majetku až po různá zranění. Před riziky pravidelně varují především hasiči. Byť například loni nevyjeli v kraji k této akci ani jednou. „V noci z 30. 4. na 1. 5. 2023 byly v Ústeckém kraji nahlášené čtyři požáry. Ani jeden neměl souvislost s takzvaným pálením čarodějnic,“ potvrdil za profesionální jednotky Lukáš Marvan, mluvčí Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. Doplnil, že se jednalo o případy zahoření zásuvky v bytě, požár černé skládky a dvakrát hořela popelnice.

Jaké bude počasí

Na příští víkend, respektive 26., 27. a 28. dubna, předpovídá Český hydrometeorologický ústav postupný růst denních teplot. V pátek v maximu 14 °C, v sobotu nejvýše 18 °C a v neděli až 22 °C. Ovšem v noci může rtuť teploměru klesnout až ke 3 °C, v neděli 7 °C. Silný vítr se neočekává, přeháňky ojediněle.
Předpověď Meteopressu vidí v úterý 30. dubna na Litoměřicku denní teplotu až 26 °C a jasno až polojasno s mírným větrem.

Jak se tedy při pálení hranice podle hasičů správně chovat? Předně je vhodné akci náležitě ohlásit v aplikaci hasičů. Oheň musí být v bezpečné vzdálenosti od všech objektů, budov, lesa a dalších porostů. Nesmí zaplanout při dlouhotrvajícím suchu nebo při silném větru. Hrozilo by rychlé rozšíření požáru. Není bezpečné používat hořlavé kapaliny k podpálení vatry, nechávat oheň bez dozoru nebo dokonce do něj vhazovat pyrotechniku. Naopak je třeba mít po ruce dostatek hasiva - vody nebo písku, a po důkladném uhašení na konci akce nejméně osm hodin místo kontrolovat.

Není náhodou, že pálení čarodějnic v mnoha obcích „jistí“, případně přímo pořádají místní jednotky dobrovolných hasičů.

Připomeňte si předloňskou slavnost v Keblicích: 

a v roce 2019 v Třebenicích:

Proč pálíme čarodějnice?

Jde o lidový zvyk, rozšířený zejména v Evropě. V noci z 30. dubna na 1. května se lidé scházejí u zapálených ohňů, původně šlo o pálení starého klestí a dalšího nepořádku z pozemků uklizených po zimě. Zároveň se oslavuje příchod jara. Někde je zvykem stavění májky. V řadě pověr je zapalování ohňů očistným rituálem a také ochranou před zlými duchy a démony, až později konkrétně čarodějnicemi. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.

Filipojakubská či také Valpuržina noc byla pokládána za magickou, lidé věřili, že se otevírají různé jeskyně a podzemní sluje s poklady. Není bez zajímavosti, že jedním z hlavních poselství byla zřejmě také oslava plodnosti.

Termín koresponduje s keltským svátkem Beltain (či Beltine). I v tomto případě je hlavním motivem oslava příchodu jara a tepla, zrození, a lidé se připravují na to, že budou po zimě zase hospodařit na poli. Slaví se jako protipól Samhainu (Halloweenu), přesně po půl roce. Oheň měl symbolicky očistit lidi i zvířata od neduhů a nečistých myšlenek, které se nashromáždily v temném zimním období. V domácích krbech se ohně uhasily a zapálily se nové.

V předvečer Beltainu se milenci vydávali do lesů, květen potom byl svátkem milostných her a z této doby možná také pochází líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje.

Mohlo by vás zajímat: Na Lovoši chystají novinky. Mají širší nabídku, plánují ubytování a suvenýry

Zdroj: Deník/Hynek Dlouhý