Protože Šarlota není zkušený houbař, měla s sebou „pojistku“ v podobě o dva roky starší kamarádky. Ta jí první houby určila. Nebylo to nic těžkého, jednalo se o hřibovitou klasiku. Výlet se vydařil, jenže lokalita byla „vysbíraná“, takže v košíku skončily i malé kusy, které se špatně určují, protože ještě nemají plně vyvinuté identifikační znaky.

„O půl osmé jsem si udělala smaženici a v deset večer to začalo. Točení hlavy, nízký tlak, studený pot. Následovalo výrazné slinění a bušení srdce,“ popsala prudké příznaky otravy Šarlota. Okamžitě začala zjišťovat, zda nemohlo dojít k záměně hub. Dopátrala se k možnosti, že otravu může mít na svědomí malý pavučinec plyšový. Následně, ve špatném stavu a s rozostřeným viděním, se rozhodla pro radikální krok a odjela na pohotovost. Následovaly infuze a toxikologická vyšetření.

Vyčištění žaludku a infuze pomohly, jenže po návratu domů se obtíže vrátily a přidaly se bolesti ledvin a jater. „Z toxikologie přišla zpráva, že šlo pravděpodobně o muchomůrku tygrovanou. Nicméně dle jaterních testů mohlo jít i o malý pavučinec, který je údajně problematické ve vzorcích najít, pokud je tam v enormně malém množství,“ dodala podrobnosti Šarlota.

Alena Krausová žije v Meziboří už 72 let.
Byla jeřábnicí i hospodskou. Alena Krausová žije v Meziboří více než 70 let

Muchomůrka tygrovaná působí na mozek, člověk má po jejím požití podobné stavy, jako když je silně opilý. Tomu by odpovídalo ono rozostřené vidění. „Podrobnosti vám říct nemůžu, ale ten případ si pamatuji, byť dělám okolo deseti rozborů denně. O pavučinec určitě nešlo. V jeho případě jde o poměrně vzácnou houbu, za třicet let praxe jsem se s ní v rámci toxikologie otrav setkal jednou. Tehdy si houbař spletl pavučinec s ryzcem syrovinkou,“ řekl Jaroslav Klán z Ústavu soudního lékařství a toxikologie, který u paní Šarloty dělal rozbor.

Otrava tímto druhem může skončit smrtí nebo celoživotními následky včetně potřeby transplantace vnitřních orgánů nebo pravidelného docházení na dialýzu. Není vyloučeno, že některá úmrtí na selhání ledvin mohou jít na vrub pavučince, aniž dojde k jeho odhalení. „Ale jen na podzim, jeho sezona v listopadu končí,“ podotkl Klán.

Co dělat při otravě

Přestože se i v Ústeckém kraji rozrostly houby, otrav naštěstí není mnoho. „Letos zatím v rámci celého kraje evidujeme jen 3 případy spojené s požitím hub, kdy musela zasahovat Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje,“ potvrdil její mluvčí Prokop Voleník. První příznaky otravy houbami se mohou projevit už po půlhodině nebo taky až za několik dnů, když si člověk nepříjemné stavy a spojitost s houbovou pochutinou uvědomí.

Jak při otravě postupovat? „Zbytky uvařených nebo jinak upravených hub, které nebyly snědeny, je potřeba vzít s sebou do nemocnice, popřípadě také žaludeční obsah (zvratky), pro následnou možnost toxikologického vyšetření na přítomnost jedovaté látky a určení případně jedovaté houby,“ doporučil Voleník.

Paní Šarlota je sice z nejhoršího venku, ale pořád musí být pod lékařským dohledem. Chodí na vyšetření kvůli obavě z možného poškození jater.

Pavučinec plyšový
Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus) je extrémně nebezpečná, byť vzácná houba. Příznaky otravy se mohou projevit i za několik dnů. Proto byla až do roku 1958 považována za neškodnou a ve starých atlasech hub není označena jako jedovatá. Laici mohou zejména mladé jedince zaměnit za jedlé houby. Jeho toxiny nevratně poškozují ledviny.

Muchomůrka tygrovaná
Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) je zaměňována za jedlou a skvělou muchomůrku růžovku, lidově zvanou masák. Její polokulovitý klobouk dosahuje průměru 6–10 cm a je ve stáří plochý s hladkým povrchem, okrově až tmavě hnědý, pokrytý bílými bradavkami. Jak tyto dva druhy odlišit? Muchomůrka tygrovaná má prsten hladký, zatímco růžovka vroubkovaný. Prsten u růžovky alias masáku je růžový až „masitě“ načervenalý, zatímco muchomůrka tygrovaná ho má vždy bílý.