Ostravské kaly v Ústeckém kraji: kdo za ně může?

Signatáři ji chtějí předat konkrétně ministerstvu životního prostředí a vedení kraje. Ty se nemohou shodnout, kdo za kaly vlastně může.

Náměstek hejtmanky pro životní prostředí Arno Fišera tvrdil demonstrantům v Litoměřicích, že vláda a ministerstva. Ministerstvo životního prostředí ve zprávě, kterou vyvěsilo i na svou homepage, označilo za zodpovědný orgán krajský úřad Ústeckého kraje.

Deník chtěl od obou orgánů jednoznačný důkaz. Dokument, který to prokáže.

Ústecký kraj předložil tzv. EIA neboli posuzování vlivu na životní prostředí, kterou ministerstvo zpracovávalo k záměru Nápravná opatření Laguny Ostramo.

„Záměr spalovat tyto stabilizované kaly v Lafarge Čížkovicích byl zvolen v rámci tohoto schvalovacího procesu posuzování vlivu na životní prostředí s tím, že cementárna je schopna materiál bez problémů spálit, má na to nejvhodnější technologické vybavení,“ uvedl vedoucí odboru kanceláře hejtmanky a vedoucí oddělení tiskových informací, Zdeněk Rytíř.

Ministerstvo se ostře ohradilo: „V žádném případě se ve výstupu z procesu EIA direktivně ani jiným způsobem neurčilo, že produkt z Lagun Ostramo, bude spalován v cementárně Čížkovice. V rámci procesu EIA byla primárně řešena pouze odtěžba lagun, výroba produktu a dekontaminace území,“ řekla Marta Machková z tiskového odboru MŽP.

Oznamovatel záměru Sdružení Čistá Ostrava tehdy podle ministerstva předložil několik možností využití produktu, který vyrobí z odtěžených kalů, mimo jiné v cementárnách Čížkovice, Radotín, Mokrá, Prachovice, Hranice, elektrárna Dětmarovice, Energetika Třinec s tím, že zatím není určeno, na kterých konkrétních zařízeních ke spalování skutečně dojde.

„Ministerstvo v průběhu procesu EIA požadovalo prověřit formou spalovacích zkoušek, zda je technicky možné tento produkt využít způsobem, který navrhuje oznamovatel,“ dodala Machková.

Spalovací zkoušky skutečně v několika zařízeních republiky úspěšně proběhly, přesto v závěrečném stanovisku ministerstvo požaduje nadále v nich pokračovat. Konečné rozhodnutí, kde se kaly nakonec spálí, však bohužel stát v zakázce Nápravná opatření laguny Ostramo vůbec neřešil. Nechal to na obchodních jednání Sdružení Čistá Ostrava. To na konci letošního léta uzavřelo smlouvy s firmami Lafarge a Celio.

Podmínky provozu Lafarge a Celio stanovil v integrovaných povoleních krajský úřad Ústeckého kraje. Právě na to poukazuje MŽP: „Vydávání integrovaných povolení a jejich změny jsou plně v kompetenci příslušných krajských úřadů. V případě skladování a spalování kalů z ostravských lagun na území Ústeckého kraje je tedy zodpovědným orgánem Krajský úřad Ústeckého kraje.“

Celý text vyjádření KÚ a MŽP:

Zdeněk Rytíř, vedoucí odboru Kanceláře hejtmanky a vedoucí oddělení tiskových informací:
„Posuzování vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. ohledně likvidace lagun zahájilo Ministerstvo životního prostředí v lednu 2006 a v únoru 2009 vydalo kladné stanovisko. V něm byly zároveň stanoveny podmínky likvidace, mimo jiné i transport po železnici a následné využití alternativního paliva u konečného odběratele. Záměr spalovat tyto stabilizované kaly v Lafarge Čížkovicích byl zvolen tedy již v rámci tohoto schvalovacího procesu posuzování vlivu na životní prostředí s tím, že cementárna je schopna materiál bez problémů spálit, má na to nejvhodnější technologické vybavení.“

Marta Machková, tiskový odbor MŽP:
„Tvrzení mluvčího Ústeckého kraje pana Zdeňka Rytíře se nezakládá na pravdě. MŽP v žádném případě ve výstupu z procesu EIA (stanovisko EIA viz příloha) direktivně ani jiným způsobem neurčilo, že produkt z Lagun Ostramo, bude spalován v cementárně Čížkovice. V rámci procesu EIA byla primárně řešena pouze odtěžba lagun, výroba produktu a dekontaminace území. V průběhu procesu EIA MŽP požadovalo prověřit formou spalovacích zkoušek, zda je technicky možné tento produkt využít způsobem, který oznamovatel (tj. Sdružení Čistá Ostrava - SČO) předpokládal - tedy spalováním a tedy ověřit, zda je možné zajistit odpovídající návaznost na záměr „Nápravná opatření – Laguny Ostramo“.

Spalovací zkouška byla provedena na Elektrárně Dětmarovice a výsledky zkoušky byly součástí dokumentace EIA. Bylo prověřeno, že energetické využití produktu je reálné v souladu s platnými legislativními předpisy.

V době procesu EIA bylo oznamovatelem předloženo několik možností využívání produktu (mimo jiné v cementárnách Čížkovice, Radotín, Mokrá, Prachovice, Hranice, elektrárna Dětmarovice, Energetika Třinec) s tím, že zatím není určeno, na kterých konkrétních zařízeních ke spalování skutečně dojde. Dále bylo konstatováno, že spalování produktu bude realizovat provozovatel příslušného zařízení, nikoliv oznamovatel záměru sanace lagun (tj. SČO).

Provozovatel zařízení, kde bude ke spalování produktu docházet, musí naplnit všechny zákonné požadavky a normy (např. musí být vyhodnoceno, zda je třeba změna integrovaných povolení apod.). Dokumentace ani posudek tedy nehodnotily a z výše uvedeného důvodu ani nemohly hodnotit vlivy na životní prostředí v místech spalování produktu.

Proces EIA tedy neurčil žádné ze zařízení jako jediné možné, ale ověřil, že tento způsob odstranění produktu je možný, a to na zařízeních, která splní technické a zákonné požadavky pro spálení produktu. Výběr zařízení, kde bude docházet ke spalování produktu, je tedy věcí oznamovatele (SČO) a jeho dohod s provozovateli potenciálních zařízení.“