Opuštěná místa: Býčkovický kostel srovnali v 60. letech se zemí

V té době se na ní však objevily statické poruchy, kvůli kterým měla být věž snížena. Pyrotechnici svou práci ovšem nezvládli a odstřelem narušili statiku celé stavby. O čtyři roky později proto býčkovický kostel srovnali se zemí docela. Na místě na něj dnes už neupomíná vůbec nic.

Někteří pamětníci dodnes nemohou pochopit, proč v kostele před odstřelem nechali téměř všechno vnitřní zařízení. Sutiny ze zřícené věže dopadly na podlahu přímo mezi lavice a varhany. Kam všechno vybavení zmizelo, není jasné. Povídá se, že některé věci si rozebrali místní. Varhany prý odvezli někam na Slovensko.

Kostel Povýšení svatého KřížeBýčkovický kostel byl trojlodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Jeho západní průčelí zvýrazňovaly dva široké pilastry po stranách a velký trojúhelníkový štít nad nimi. Nad západní stěnou vystupovala hranolová věž s vysokou jehlanovou střechou. Interiér byl zaklenut plackovou klenbou, apsida konchou. Vybavení pocházelo převážně z doby stavby kostelaa z 2. pol. 19. století. Poté, co se v roce 1959 objevily statické poruchy na věži, požádala církev o ubourání horní části věže. Místo ubourání byla horní část odstřelena, přičemž byl silně poškozen i zbytek kostela; ten byl odstřelen 22. 7. 1965. Zdroj: Martin Čechura, Zaniklé kostely Čech

Křišťál za kuličky

„Když jsem byl malý kluk, vyměnil jsem kousek křišťálového skla z lustru za dvě duhové kuličky s kamarádem z Býčkovic. Tenkrát jsem ještě ničemu nerozuměl. O zbouraném kostele se lidé tehdy báli mluvit," vzpomněl Petr Zimandl z Ploskovic, který se o historii obce a okolí dlouhodobě zajímá a který nás na záhadu znaku přivedl.

Vnitřní vybavení pocházelo převážně z doby stavby kostela. Jeho stavitelem byl ve 30. letech 19. století vrchní zemský stavitel a projektant na panstvích Zahořany a Ploskovice Joseph Proksch.

Kostel Povýšení sv. Kříže byl pravděpodobně dalším pokusem v řadě o zřízení svatostánku v obci. Původní býčkovický kostel, o němž zmínky pocházejí už z roku 1237, se nacházel na místě dnešních domů s čísly popisnými 46 a 47. Za husitských válek byl ovšem zničen.

Fara BýčkoviceNejstarší písemný doklad o lokalitě Býčkovice pochází z roku 1197. Ve 12. století patřily Býčkovice premonstrátům z Teplé. Od roku 1233 zde byla komenda řádu německých rytířů. Po bitvě na Bílé hoře byla obnovena fara. Matriky jsou vedeny od roku 1657. V 50. letech působil v býčkovickém kostele Povýšení sv. Kříže katolický kněz Bohumil Landsmann. V roce 1954 byl Nejvyšším soudem v Praze odsouzen ke 20 letům vězení, společně s litoměřickým biskupem Štěpánem Trochtou.

Později byl v Býčkovicích vybudován kostel zasvěcený nejspíše sv. Havlu. Stával v místech někdejšího hřbitova východně od fary (budova s číslem popisným 36). Hrozilo však jeho sesutí, proto se postupně začalo se stavbou nového kostela, kam měla být údajně přesunuta i část starého vybavení.

Nově vystavěnému kostelu Povýšení sv. Kříže věnoval sám velkovévoda toskánský Leopold II., který v té době držel ploskovické panství, a to až do roku 1847, oltářní obraz Vztyčení kříže.

Trojlodní kostel se západní hranolovou věží byl empírového stylu. Jeho průčelí zvýrazňovaly dva široké pilastry po obou stranách a velký trojúhelníkový štít nad nimi. A právě ten ukrýval tajemství, jež se až dosud nepodařilo nikomu objasnit.

Když se ještě v roce 1996 dotazoval ředitel Správy památkových objektů okresu Litoměřice Zdeněk Klimeš pražského Klubu pro českou heraldiku a genealogii na původ litinového znaku, který měl být umístěn ve zdi kousek za hlavní branou do areálu ploskovického zámku, ještě netušil, odkud znak pochází.

Tajemství znaku

Tajemství odkryla až fotodokumentace z demolice kostela. Litinový znak s erbem habsbursko-lotrinské větve velkovévodů toskánských byl kdysi vsazen do štítu přímo nad jeho vchodem. Jak se následně dostal do Ploskovic, zůstává zatím záhadou.

„Znaku jsem si všiml při prohlížení fotek z demolice. Na kostele to přeci není vůbec obvyklý prvek. Dokazuje to, že býčkovický kostel byl pro stavitele Proksche i velkovévodu Leopolda skutečnou třešinkou na dortu při zvelebování okolního panství. Joseph Proksch spolu s Josephem Köcherem projektoval hlavně vesnické domy. Podle studie profesora Jiřího Škabrady a Martina Ebela například v Zahořanech, Dolních Nezlech nebo Horním Týnci. Musela to být krása. Trojlodní kostel a ještě empír!" dodal manžel ploskovické kastelánky Petr Zimandl.

Opuštěná místaPoslední díl letního seriálus názvem Opuštěná místa vás zavedl do Býčkovic na Ploskovicku. Honosný kostel Povýšení sv. Kříže empírového stylu od stavitele Josefa Proksche tu za komunistického režimu zcela srovnali se zemí. Na místě dnes stojí dětské hřiště a na událost v obci už neupomíná vůbec nic. Jako by téma bylo pro mnohé stále tabu. Z kostela zbyl jen litinový znak Ferdinanda III. Toskánského, otce Leopolda II. Toskánského, kterému ploskovické panství v době výstavby kostela patřilo.

Ačkoli seriál končí, rádi budeme tajemství nejrůznějších míst v regionu odkrývat i nadále. Tipy zasílejte na e-mailovou adresu veronika.udatna@denik.cz.