Skoro liduprázdnou školou se nesou tóny klavíru. Melancholická melodie naviguje reportéra Deníku do třídy, v které začne on-line zkouška Pánů kluků.

Piano rozeznívá Václav Hanč, umělecký vedoucí litoměřického sboru s čtvrt století dlouhou tradicí. Je zároveň ředitelem navštívené školy v ulici Boženy Němcové. Spolu s ostatními sbormistry je nejméně od podzimu v mimořádně složité situaci. Zpívání ve větších skupinách je přísně zakázáno.

Na dálku se dají vést školní hodiny i firemní porady. Společné zpívání ale internet dost dobře neumožňuje. Proto řada dětských sborů prakticky zastavila činnost. Někteří vedoucí aspoň posílají dětem noty, ti invenčnější videa. V Pánech klucích na to jdou vynalézavěji: po jednotlivých hlasech se scházejí on-line.

Do virtuální učebny se dnes hlásí tenoři a basy. „Nazdar Ondro,“ vítá sbormistr prvního z chlapců, který na něj vykoukne v notebooku na klavíru. „Mám dneska na sobě ozdobu,“ poklepe Hanč na respirátor. Běžně zkouší z domova. Kvůli novinářské návštěvě ale zvolil bezpečnější prostředí prázdné školy a ochranu nosu a úst.

Na obrazovce se postupně vyrojí požehnaně okének. „Vážím si, že jste se připíchli a udržujeme náš sbor při životě,“ říká. „A budu si toho cenit ještě víc, když budete pořádně otvírat ústa,“ usměje se. „Do-me-ni-mo-do-me-ni-mo-nů…“ a „Já-ha-há-ha-já-ha-há-ha-há“, rozezpívávají se. „Matyáš se vypne a Ondřej zapne,“ vyvolává Hanč postupně všechny sboristy.

Pak dojde na zkoušku songu Walking in the Air. „Jak to budeme zpívat?“ ptá se šéf. Jeho svěřenci svého vedoucího, hrdého na republikové i mezinárodní úspěchy Pánů kluků, dobře znají: „Jako nejlepší sbor v Británii a pravděpodobně i v Evropě,“ odpovídá s očekávanou nadsázkou 16letý Vojtěch Kamenický.

45 minut brzy uplyne. „Musím vás pochválit. Dávali jste pozor, byli v obraze, napojovali se parádně,“ loučí se Hanč s chlapci. Ti nestačí zírat. Když dřív dřeli na přes dvě hodiny trvajících zkouškách, podobnými slovy šetřil. „Člověk tím rokem výpadku přehodnotil postoje,“ pokrčil ředitel rameny. Úpěnlivě doufá, že Páni kluci zatím svou největší zkoušku přežijí.

Student Vojtěch Kamenický potvrdil, že čemu byl reportér přítomen, jako normální sbor vůbec nevypadá. „Odezva internetu je kolem sekundy, sekundy a půl. Takže společně to prostě nejde. Je to těžké, ale aspoň něco.“

Zpívání navrch k distanční výuce Páni kluci vesměs nechápou jako přítěž. Aspoň prý mají i po škole co dělat. Upínají se k výhledu, že se situace brzy zlepší a budou se moct zase scházet v reálu. „Těším se, tohle je hrozný,“ potvrdil 14letý Matyáš Ženkl.

Hanč podobný výpadek nepamatuje. „Pořád to nějak plynulo. Když jsem z nějakého důvodu nemohl já, sehnal jsem náhradu,“ říká o sboru, který vede s třemi kolegyněmi. Ty stejně zkoušejí s přípravkami. V létě chystají soustředění v Českém ráji. Všichni už dnes pevně věří, že pojedou.

Převážnou část sboru Páni kluci tvoří žáci litoměřické základní školy v ulici Boženy Němcové, která se charakterizuje jako „harmonická“. Zaměřená je nejen na hudební výchovu, ale i jazyky. Má také tandemovou výuku matematiky. Škola si vede už od prvního „lockdownu“ nadmíru dobře v distanční výuce. Již nyní sem volají rodiče s žádostmi o registraci budoucích prvňáčků k zápisu, který má být 20. a 21. dubna.