Jsme národem Nováků. Kdyby každý z nich po vzoru české komedie „Co je doma, to se počítá“ zaslal do klubu pětikorunu, Bartáčkovi by mohli závidět pěknou sumu. V Česku žije s tímto jménem přes 68 tisíc lidí a každý rok jich pár stovek přibývá. Tak mluví statistiky o nejčetnějším příjmení u nás, které drží prvenství všude kromě Olomoucka, Plzeňska, jižní Moravy a Vysočiny.

V Ústeckém kraji je Nováků lehce přes šest tisíc a nepřekvapí, že na dalších příčkách se objeví Černí, Svobodové nebo Novotní. Na Litoměřicku napočítáte 1127 Nováků. Příjmení, která se v okrese objevují pouze jednou, je potom nespočet.

Také v sousedním Polsku je nejběžnějším příjmením Nowak a ve Slovinsku zase Novak. U Slováků to překvapivě vyhráli Maďaři. Nejčetnější příjmení je zde totiž Horváth s největším výskytem v Maďarsku ne příliš vzdálené Bratislavě.

ZA ZMĚNU STOVKA NEBO TISÍCOVKA

Jsou ale tací, kteří se rozhodnou své příjmení změnit. V tom případě stačí zajít na matriku, mít u sebe nějakou tu korunu a příslušné doklady. Vést vás k tomu může buď vztah nebo nespokojenost se svým dosavadním příjmením. Za změnu příjmení hanlivého, výstředního, směšného, cizojazyčného nebo zkomoleného zaplatíte stovku. Pokud máte důvod jiný, bude po vás matrika chtít tisícovku.

Změn a vzniků nových zajímavých příjmení evidují na litoměřické radnici kolem tří až čtyř desítek za rok. „Kupříkladu dochází k vzniku exotických příjmení tím, že si partnerky berou jméno přítele, který je cizinec, a snaží se příjmení počeštit. Pak vznikají různé paskvily, které ve spojení s českým křestním jménem působí zvláštně,“ říká Milena Nováková, vedoucí oddělení správních činností litoměřické radnice.

Častými případy jsou v Litoměřicích změna příjmení kvůli dětem, kdy nejsou partneři oddáni, nebo rozloučení se s příjmením, které v okolí negativně proslulo.

„Zajímavých příkladů je celá řada. Jeden náš občan žil třeba dlouhodobě v cizině, kam se přestěhoval. Nechal si proto jméno pozměnit, aby ho v místě nového bydliště dovedli vyslovit, obsahovalo totiž mnoho háčků a čárek. Další paní se pak třeba rozhodla ve svých padesáti letech pro přidání druhého křestního jména, kterým ji známí celý život oslovují,“ popisuje zkušenosti z úřadu Milena Nováková.

Jiní si svá neobvyklá příjmení celý život hrdě nosí a předávají je dál svým potomkům a partnerům. Proto na občankách v Ústeckém kraji narazíte i na Pičmany, Kokotky, a nechybí dokonce ani Smrtka nebo Vražda.

DO ROKU 1770 BYLA POUZE JMÉNA

Vznik příjmení se datuje do roku 1770, kdy se na základě císařského ediktu Marie Terezie konalo sčítání lidu a tažného dobytka. Do této doby se oficiálně používala pouze křestní jména, která lidé doplňovali podle vlastností, povolání či postojů daného člověka dovětkem jako například starý, kovář, baštýř či vysoký.

Tato přízviska ale nebyla oficiálně nikde zakotvena a mohla se měnit. Až v roce 1770 bylo jasně stanoveno, že se už dále měnit nesmějí, a zároveň tak v této době začala platit dědičnost příjmení.