Borl má být údajně zakladatelem takzvané Sítě revolučních buněk. Ta v minulosti opakovaně zaútočila na pražskou restauraci Řízkárna, jejímuž majiteli zapálila několik aut. Útoky zdůvodňovala tím, že majitel dlužil bývalým i současným zaměstnancům. Přiznala se také k zapálení několika policejních vozů.

Borl byl zatčen při loňské akci protimafiánského útvaru, která byla cílená na údajné levicové extremisty. Co však měla tato anarchistická organizace dělat, není dodnes objasněné. Jak uvádí Deník Referendum, koncem ledna 2014 hodil někdo dva molotovy na policejní auto na sídlišti Janov v Litvínově a k činu se prostřednictvím rozeslaných emailů přihlásila „Síť revolučních buněk".

Počátkem dubna 2014 se někdo pokusil zapálit auto u Hostivařské přehrady, k činu se prostřednictvím emailu přihlásila buňka Černá brigáda, která se prezentovala jako součást Sítě revolučních buněk. Následovaly další útoky na policejní automobily, na mýtné brány a další cíle, ke kterým se hlásily různé buňky. Zda se skutečně jednalo o různá uskupení, nebo se jen různě podepisovali ti samí lidé, je nejasné. Útoků na automobily i další cíle mělo proběhnout více jak šestnáct, většinou se odehrály v Praze, u některých ale není jisté, zda se skutečně staly.

V březnu 2015 se pozornost žhářů obrátila proti Řízkárně, kde zároveň probíhaly protesty proti jejímu majiteli Vladimíru Krulcovi. Ten podle aktivistů neplatil řádně své zaměstnance a šikanoval je. Svými aktivitami se snažili donutit ho k tomu, aby své závazky vůči zaměstnancům vyrovnal.

Operace FénixV roce 2015 policie zadržela jedenáct lidí a ve svých prohlášeních spojila akci, kterou nazvala Fénix, právě se Sítí revolučních buněk. Tři osoby policie obvinila z plánování útoku na vlak, další dvě z nepřekažení tohoto trestného činu. Mezi zadrženými byl tehdy i Lukáš Borl, policie ho však brzy propustila a nebyl z ničeho obviněn. Vyšetřování ukázalo, že obvinění nemají nic společného se žhářskými útoky a případ Sítě revolučních buněk byl vyloučen k samostatnému projednávání. Policejní práce v případě údajného plánování útoku na vlak však byla několikrát kritizována a obviněného Martina Ignačáka se posléze zastal Ústavní soud, který svým nálezem nařídil jeho propuštění.