Méně emocí, prosíme. O to občany žádají litoměřičtí radní, kteří ve čtvrtek 25. dubna reagovali na stanoviska petičního výboru z řad zaměstnanců nemocnice. Ten sbírá podpisy proti uvažovanému prodeji všech jejích akcií. Radní si za nutností procesu stojí. Protinázorům budou naslouchat na veřejném fóru 11. června. Dva dny nato zastupitelé rozhodnou o spuštění soutěže, nikoli ještě o prodeji akcií.

Petičníci si podle místostarosty Karla Krejzy (ODS) berou za rukojmí všechny obyvatele města. „Evidentně je to tady hráno na emoce. To nepovede k žádnému dobrému řešení pro město ani nemocnici,“ prohlásil. ODS podle něj proti svým tvrzením před volbami neobrátila, jak je straně vyčítáno. „Ve volebním programu jsme měli, že nemocnici najdeme strategického partnera, ale že ji nebudeme privatizovat, to je pravda. Po zmařeném řízení na pacht jsme se rozhodli jít jednodušší cestou. Není to otočka o 180 stupňů, ale varianta,“ uvedl Krejza. Po prodeji akcií totiž podle radních městu zůstanou pozemky a budovy špitálu.

Starosta Ladislav Chlupáč (ODS) připomněl, že roční rozpočet města je kolem 500 až 550 milionů korun, nemocnice cirka 830 milionů. Podle místostarosty Václava Červína (Sport a zdraví Litoměřice) bývá na rozvoj města včetně opravy komunikací a hřišť, škol i sídlišť kolem 70 milionů. „Pokud z toho půjde dál až třetina na nemocnici, na ostatní budeme dávat výrazně méně. Máme v plánu vybudovat sportovní halu i přesunout ZUŠ do budovy velitelství,“ připomněl Červín.

Zastupitelstvo má 13. června teprve rozhodnout, zda bude proces prodeje akcií pokračovat.

Udržení péče nelze zakotvit do smluv

Do té doby čekají radu analýzy trhu a příprava podkladů k soutěži. O ceně zařízení rozhodne vyšší ze dvou zadaných znaleckých posudků. Soutěž bude otevřená pro kohokoli, kdo splní předpoklady zhruba stejné, jako byly při koncesním řízení na pacht špitálu. O vítězi má rozhodnout z 80 procent výše nabídnuté ceny, z 20 procent plán rozvoje nemocnice. Krejza připustil, že udržení péče nelze napevno zakotvit do smluv. „Bude to ve formě veřejného závazku,“ řekl.

Petiční výbor tvrdí, že nemocnice je v dobré kondici a její budovy ještě nějaký čas vydrží v uspokojujícím stavu. Podle radních je ale třeba myslet na delší horizont než 5 až 10 let. Ředitel špitálu a radní Radek Lončák (ODS) míní, že doba růstu pomalu končí a s tím dojde i k omezení úhrad za zdravotní péči. „To vše nás vede k uvažování o tom, jak i nadále zajistit financování nemocnice,“ zmínil. Připustil, že zařízení nehospodaří špatně, nedomnívá se ale, že jde celé dosavadní spektrum zdravotních služeb udržet bez příspěvku města.

Krejza doplnil, že rezervy špitálu oproti situaci před 2 lety klesly o 30 milionů i přes podporu města. Dlouholetý pracovník nemocnice a předseda její dozorčí rady i radní Leoš Vysoudil (ODS) doplnil, že vedení města se neobává jen o její finanční situaci, ale i personální. V celé ČR chybí 3 000 lékařů, v litoměřické nemocnici to činí 15 míst plus dalších 30 postů nelékařských zdravotních pracovníků. „Tím, že chybí tolik lidí, roste tlak na jejich ocenění,“ doplnil Vysoudil s tím, že na ty, kdo zůstávají, padá velký objem práce.

Obdobnou věc jako v Litoměřicích řeší prý i další česká města zřizující nemocnice, některá je už předala soukromníkům. Dobře prý fungují ty v Hořovicích a Berouně. „Příkladů dobré praxe je mnoho. Stejně jako špatné,“ připustil Lončák. „Chceme jít příkladem té dobré,“ dodal. Radní prý usilují o to, aby nový vlastník nejen zachoval stávající péči, ale měl potenciál na to ji ještě rozšířit.