Patřila k nim i obec Babiny (německy Babina), dříve část obce Malečov, která je již na Ústecku.

Babiny byly založeny patrně koncem 12. století jako součást královského majetku. Později obec patřila klášteru augustiniánů v Roudnici nad Labem a v roce 1399 ji získal Ján z Kamýka. Od 16. století ves náležela liběšickému panství. V roce 1630 ji získala litoměřická jezuitská kolej a po zrušení jezuitského řádu připadla královské komoře. Nejvíce obyvatel převážně německé národnosti zde žilo v roce 1869, a to okolo 170. Později počet obyvatel klesal. Život v této vysoce položené vsi nebyl jednoduchý.

Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím. Děti docházely do školy v nedalekém Čeřeništi. K zásadnímu zlomu v životě obce došlo koncem druhé světové války, kdy byla převážná část obyvatel pro svou německou národnost odsunuta. V obci zůstalo pouze šest obyvatel a po válce se ji nepodařilo znovu dosídlit obyvateli z vnitrozemí. Již opuštěná ves zanikla v roce 1980, kdy se stala vojenským výcvikovým prostorem. Na přelomu 20. a 21. století je v souvislosti s rušením litoměřické posádky cvičiště opuštěno.

Po bývalé osadě zůstaly hromady sutě zarostlé náletovými dřevinami, nenaleznete už ani bývalé rybníčky a tůně. Co zůstalo po bývalých obyvatelích, je spousta ovocných dřevin, které byly vyšlechtěny pro tuto drsnou oblast. V katastru jsou dnes jen dva objekty, které slouží k rekreaci. Jeden, který udržovala armáda, v tomto týdnu využívala rodina, která přijela až z Tábora. „Jezdíme sem občas, protože máme v tomto regionu několik příbuzných a přátel, je to ideální místo ke srazu. O Babinách vím jen to, že byly vysídleny a dlouho tu byl vojenský prostor. Objekt, ve kterém bydlíme, sloužil údajně radistům, snad jako odposlech. Je to ideální místo pro klidnou rekreaci," prozradil Martin Baláček.

Když člověk zavítá do těchto míst, nenechá si ujít návštěvu Čeřeniště, tak přidáme ještě několik informací i o nich. Německy se nazývaly Tschersing, leží mírně níž než Babiny ve výšce 510 metrů nad mořem. Tato horská ves je zmiňovaná v roce 1407 jako majetek královské koruny. V 16. století byla v držení Hynka Krabice z Veitmile, který ji roku 1543 prodal městu Litoměřice. Po třicetileté válce zde zbylo jen devět chalup.

V obci se zachovaly roubené a hrázděné chalupy z 18. a 19. století. Na stráni stojí kostel Panny Marie Pomocné, který byl postaven před válkou v roce 1939, opraven byl v roce 1970. Z konce 18. století pochází hřbitovní kaple s plastikou Panny Marie. Místní jméno je odvozeno od podstatného jména čeřeň. Obyvatelé zde lovili pernatou zvěř do čeřenů čili sítí.