Mají podporu. Terezínští zastupitelé na jejich posledním jednání deklarovali, že souzní s jednáními, která vedou městští radní s Ústeckým krajem o převodu rozsáhlých pevnostních památek. K jejich údržbě ani opravě nemá město kapacity. Podle vedení Terezína je výhodné kraji přenechat co nejvíc památek. Hejtmanství se zatím hlásí pouze k těm opraveným, jednání ale pokračují. Ve hře je i to, že by majetek převzal stát.

Možnost převodu majetku města kraji schválili zastupitelé zkraje září. Usnesení dostane v příštích dnech na stůl správní rada sdružení Terezín – město změny spravujícího ty památky, které byly v uplynulých letech opraveny. „Předběžně se jedná o objekty současného sdružení Terezín – město změny, tedy Dělostřelecká kasárna, Retranchment 5, jízdárnu, Kavalír 2 a Litoměřickou bránu, a dále pevnostní systém, Žižkova kasárna a zbrojnici,“ vypočítal starosta René Tomášek.

Nad záměrem se sešli terezínští a krajští radní ještě před zastupitelstvem. Podle sdělení hejtmanství se bavili pouze o pěti objektech kompletně zrekonstruovaných v letech 2010–15 v projektu oživení historických památek. Z IOP dostal projekt půl miliardy a kraj na něm participoval, má totiž své zástupce ve sdružení Terezín – město změny.

O dalších nezrekonstruovaných objektech včetně časem a vichřicí poškozených Žižkových kasáren zástupci kraje zatím v oficiálních sděleních nehovořili. Podle terezínského místostarosty Martina Paly je s kolegy nicméně v hrubých rysech už seznámil i se zamýšlenou širší variantou převodu majetku, kterou konkretizovalo následné zastupitelstvo.

Tato „maximalistická“ varianta je prý optimální nejen pro Terezín, ale i pro kraj. „Držení komplexního majetku mu umožní mohutný rozvoj cestovního ruchu, ale i další rozvoj,“ je přesvědčen místostarosta.

Pala připomněl, proč je pro Terezín důležité, aby jeho vedení přepustilo kraji chátrající památky. „Nikdo zatím nevymyslel způsob, jak realizovat opravu těchto velkých budov. My na to z ekonomických důvodů zatím nejsme schopni dosáhnout,“ řekl místostarosta.

Problém bude i s údržbou

Problematické jsou ale pro Terezín i zrekonstruované objekty. Udržitelnost projektu jejich oživení a s ní i sdružení Terezín – město změny v roce 2020 končí. Ani o jejich následnou údržbu se město s omezeným rozpočtem postarat nedokáže.

Kraj by terezínské památky spravoval v nově vzniklé příspěvkové organizaci. Obecná shoda na tom ale v jeho zastupitelstvu nejspíš nebude. „Příspěvkových organizací má kraj až přespříliš,“ uvedl krajský opoziční zastupitel a primátor Teplic Hynek Hanza. „Končí nám konjunktura ekonomiky a ještě si přikládat a dále zadlužovat kraj není úplně rozumné,“ doplnil Hanza.

Také proto vedení Terezína zároveň pokračuje i v jednání se zástupci jednotlivých rezortů vlády. Prostřednictvím Mezirezortní pracovní skupiny, jejímž členem je ostatně i Ústecký kraj, bude usilovat, aby se do záchrany a oživení mimořádné kulturní památky světového významu stát zapojil.

Jednání na státní úrovni chce vést i kraj. „S ohledem na nadregionální význam Terezína je aktivní zapojení státu nezbytné,“ deklarovali z kanceláře hejtmana. Oldřich Bubeníček to zmínil už dřív. „Když zůstane starost o budovy v Terezíně jenom na kraji, tak nás to nesmírně finančně zatíží. Pomoci by měl určitě i stát,“ je přesvědčen hejtman.