Nejvíce hrušek a švestek totiž letos dorazilo ze zahrádek a sadů do pěstitelských palíren, odkud si výsledný produkt padesátiprocentní pálenku pěstitelé začnou již brzy vyzvedávat.

„Obávali jsme, že to letos bude slabší, protože stromy poškodil jarní mráz. Nakonec se ale ukázalo, že švestek a hrušek byl dostatek. Celkově jsme letos přijali více letního ovoce, než v loňském roce,“ shrnul Jan Härting z žitenické palírny, kde včera zahájili příjem podzimního ovoce a letos plánují vyrobit zhruba deset tisíc litrů pálenky.

Jak dále potvrdil, lidí, kteří chtějí své ovoce zkapalnit v lihovinu, rok od roku přibývá. Každým rokem pak podle něj přibývá také zákazníků, kteří se snaží svou pálenku mít co nejkvalitnější.

„Přibývá lidí, kteří si sami doma připravují vlastní kvas. Pěstitelé se postupně učí dodávat kvalitní ovoce s dostatkem cukru,“ popsal snažení ovocnářů Jan Härting. Někdy se podle něj stane i to, že do palírny přijde zahrádkář, který posbírá i ovoce v žalostném stavu. Takové plody pak majitel palírny nemusí přijmout. „Těchto situací však postupně ubývá,“ dodává Härting.

Jak konzumovat pálenku?
Častou chybou při konzumaci ovocného destilátu je jeho zachlazení (např. v ledničce, či dokonce v mrazničce). Ovocný destilát, jako jeden z nejušlechtilejších nápojů, se má konzumovat zásadně při pokojové teplotě kolem 20 °C. Právě při této teplotě nejvíce vynikne jeho čirost, vůně a chuť a stane se zřetelným jeho původ z konkrétního druhu ovoce. Zachlazením či dokonce zamražením destilátu, kterým se maskuje jeho skutečná chuť a vůně, se hodí pouze pro destiláty vyrobené z neovocné suroviny. (zipa.cz)

Výroba pálenky má však svá poměrně přísná pravidla. Vše se děje pod drobnohledem Celní správy ČR. „Každý protokol o přijetí ovoce nám celníci kontrolují. Navíc všechny dokumenty musíme uchovávat po dobu deseti let,“ říká Jan Härting.

Stát si totiž drobné palírny a jednotlivé soukromé pěstitele hlídá kvůli častému krácení spotřební daně, která je na tvrdý alkohol uvalena.

Pokud se ale zahrádkáři rozhodnou, že si nechají svůj oblíbený destilát vypálit u soukromníka, dosti výrazně ušetří. „U přebytkového ovoce ze zahrádek se na tento alkohol vztahuje snížená spotřební daň,“ říká Härting. Domácí pálenka tak v ceně za jeden litr vyjde o několik stovek korun levněji, než ta od velkých výrobců, která je běžně k dostání v obchodech.

Nejčastěji se v žitenické palírně vyrábí destilát, naředěný na padesátiprocentní lihovitost. (miza,md)