Jste na rodičovské, ale už vás to táhne jít pracovat. Kam s dětmi, které ještě nejsou dost velké do školky? Častý problém hasí dětské skupiny. V posledních letech rostou v ČR jak houby po dešti. Dosud byly závislé na dotacích, nově by je měl platit stát. Financování by díky připravené novele zákona o dětských skupinách měl pojištěn i Baby Club, který přímo ve svém areálu provozuje litoměřická strojírenská firma Hennlich.
Podobné zařízení měla pro své zaměstnance několik let i lovosická stavební firma Reader & Falge. Založit a udržet je není kvůli úřadům procházka růžovým sadem, Hennlich ale vytrval od roku 2012 dosud. Jeho Baby Club vznikal v roce 2012 - ještě dva roky předtím, než byla dětská skupina jako typ péče o děti uzákoněna.
„V případě, že by nevyšly dotace, firma plánovala financovat provoz ze zisku,“ ohlédla se projektová manažerka a ekonomka Hennlichu Petra Sýkorová. Krátce po zahájení provozu Baby Clubu získal finanční podporu Evropského sociálního fondu (ESF). Na provoz přispívají i rodiče.
Ročně se v Baby Clubu protočí kolem 40 dětí, nyní jich je zapsáno kolem 15-20. Když hodně dětí stůně, může jich ale přijít jen pár. Nejvíc je tu dětí od 2 do 4 let. Ty nejmenší sem rodiče umisťují v roce a půl někdy ještě kojené nebo na sunaru a v plínkách. „Ňuňáme je, chováme, mazlíme,“ popsala s úsměvem pečovatelka a zástupkyně vedoucí Baby Clubu Nikol Zárubová s tím, že zaměstnankyně vítají individuální přístup i menší počet dětí na skupinu než ve školce: maximálně šest na pečovatelku. Právě proto tu některé maminky nechávají děti ještě i ve školkovém věku. I když děti od rodičů nedělí v areálu společnosti velká vzdálenost, pečovatelky nedoporučují, aby se vídali. „Když děcko vidí maminku, rozpláče se, je lítostivé,“ řekla Zárubová.
Pro klid duší pracovníků s dětmi je důležité, že kdyby se něco opravdu vážného stalo, mají to k sobě blízko. Na pečovatelky ale tento firemní benefit klade velké nároky. „Jsme pod drobnohledem rodičů. Cokoli, co by se tady stalo, se po firmě velmi rychle rozšíří,“ připomněla pečovatelka s tím, že na venkovní dvorek s hřišťátkem před Baby Clubem se některé maminky mohou podívat i z okna pracoviště.
První dny ještě s mámou
Děti do Baby Clubu umisťují většinou rodičky zaměstnané ve společnosti, ale výjimkou nejsou ani otcové. Je jím i skladník Hennlichu Rostislav Kapuši, který tu má 3,5letého kloučka Davídka. Maminka pracuje jinde. „Už to bude rok. Nejdřív tu s ním mohla být manželka, aby se adaptoval,“ pochvaloval si Kapuši. Ten má někdy problém Davídka odtrhnout od programu, který pro malé svěřence a svěřenkyně pečovatelky připraví. Kromě péče, her i vzdělávání přímo v Baby Clubu je někdy čekají i výlety, třeba cesta do kina. Pro děti dalších zaměstnanců Baby Club pořádá příměstské tábory během léta, kdy mají školky a školy zavřeno.
Ministerstvo práce a sociálních věcí eviduje na Litoměřicku sedm dětských skupin, v samotných Litoměřicích čtyři včetně Sluníček v centru, pokratických Želviček a Jesliček v městské příspěvkovce pro zdravotně postižené děti a mládež Srdíčko v Revoluční ulici. Celkově je v Ústeckém kraji 47 dětských skupin 38 poskytovatelů s kapacitou 633 míst. Ta tak za poslední rok stoupla dvojnásobně.
Na jaře 2019 se otevřou poslední výzvy ESF na financování dětských skupin. Až dotace skončí, pak by mělo díky novele zákona o dětských skupinách navazovat státní financování zohledňující počet míst, obsazenost a dodržování standardů kvality.