Smith and wesson nejsou jen světově proslulé revolvery, ale i značka kapesních nožů. „Od této firmy jsem měl svůj první zavírák, který stál asi osm stovek. Jenže pak jsem se potkal s noži z damaškové oceli a tím to celé začalo,“ popisuje dvaašedesátiletý Jaroslav Slivanský začátek své lásky k nožům, která vyústila aktuálně v 240 kusů, z nichž mnohé mají cenu desítek tisíc korun.

Když si pořídil na zakázku dělaný nůž k padesátinám od nožíře ze Slovenska, vyšel ho tenkrát na 13 500 korun. „Když jsem chtěl stejný k šedesátinám, tak mi řekl cenu kolem 1 000 euro, takže i v případě nožů se dá mluvit o investici,“ vysvětloval bývalý policista na příkladu nože, který během deseti let zdvojnásobil svou cenu.

Kdybyste je ale u něj doma v Sulejovicích hledali v nějaké pěkné vitríně, tak je nenajdete. „Své kousky mám uložené v krabicích, protože neumím vybrat těch 50 nejlepších, které bych si vystavil,“ usmál se.

Nože za čtvrt milionu

Nejoblíbenější nůž, který nosí coby „pracanta“ neustále s sebou, je Mr. Blade ruské výroby. „S tím se nebojím říznout, je pro denní použití, ale s těmi vzácnějšími bych nezakrojil ani do cibule,“ okomentoval Slivanský svého oblíbence poté, co vytáhl jiný nůž i s certifikátem a dárkovou lakovanou krabičkou pro uložení.

„Třeba nože od řemeslníka Richarda Tesaříka se naprosto bez problémů dají označit za investici,“ vysvětlil Slivanský, který je má právě takové nože i ve své sbírce.

Hrob básníka Karla Hynka Máchy na hřbitově v Litoměřicích
Karel Hynek Mácha má v Litoměřicích dva hroby. Neleží ani v jednom z nich

Horní hranice ceny nožů se neustále zvyšuje. Zakázková práce, s rytinami, lepty v ušlechtilé oceli, může stát i čtvrt milionu. A to zdaleka není nejvyšší hranice. Například Nesmuk Jahrhundertmesser 2010 ze 640 vrstev oceli lze aktuálně pořídit za 80 000 eur, což je v přepočtu zhruba 1 946 400 korun. Rukojeť je z 5 000 let starého bahenního dubu. Další části jsou tvořeny platinou a nechybí ani diamanty. „Tyhle strašně drahé věci jsou nad moje možnosti a ani bych je nechtěl. Už tak mám problém s tím, kam svou sbírku dát a převádím ji na syna,“ konstatoval technik a správce nemovitostí, který se těší do důchodu.

Přestože kousky v jeho sbírce nemají milionovou hodnotu, lze u něj najít jak zajímavé zpracování, tak neobvyklé materiály. Nůž, jehož rukojeť pokrývá rejnočí kůže, je na omak nezvykle drsný. Na jiném jsou zdobné kousky z mamutoviny či slonoviny.

Hadí kůže na pouzdro, slonovina na ozdobu

Jeden ze sbírkových exponátů, které si mohl reportér Deníku osahat, pochází z dílny Miloše Kislingera, který je považován za mistra v práci s damaškovou ocelí. Další z nožů, který na první pohled nůž ani nepřipomíná, je malý nožík, který se dá nosit na krku. Střenka je z tištěných spojů a má v sobě zabudovaný 16 GB flash disk. Materiálů, které vzbuzují zvědavost i rozpaky, je celá řada. Zub klencák z afrického prasete bradavičnatého nepatří na rozdíl od kůže z mořské želvy karety či slonoviny pod úmluvu CITES.

„S mamutovinou se běžně na burzách obchoduje i u nás, dá se vidět na veletrzích i nožířských výstavách,“ poodhaluje zákulisí získávání materiálu Slivanský, který sám nože nevyrábí, ale jen rozšiřuje sbírku. Podle jeho slov už mu ale přerůstá přes hlavu a rád by část obměnil. Zbavil by se starších a levnějších kousků, a naopak ji doplnil něčím kvalitním. „Jestli mě nějaký nůž nadchnul, tak je to gjurza. Nůž pojmenovaný podle hada a mají ho mít v oblibě speciální jednotky.“

Gjurza, tedy zmije levantská naznačuje, že půjde opět o ruský nůž. Aktuálně se na ruských serverech prodává za 3 650 rublů, což je po pádu rublu zhruba 1 300 korun.

Jak chránit drahý nůž
I drahý nůž časem stárne a začne ztrácet barvu. „Já ho přejedu jemným brusným papírem o zrnitosti 3000 a pak namažu lékařskou vazelínou,“ prozradil svůj trik Jaroslav Slivanský. Základem péče je nenechat ležet nůž ve vlhku, po umytí pečlivě osušit. Jemný brusný papír odstraní mastnotu a nečistoty, pak je vhodné rukojeť napustit kokosovým nebo lněným olejem. „Ručky z paroží, kostí a rohů nebo také z kožených kroužků jsou v podstatě bezúdržbové,“ udává server nasenoze.cz. Uhlíkový damašek při neudržování šedne a rezaví. Obecně jim „škodí“ ovocné a zeleninové kyseliny, takže třeba je po krájení citronů, jablek, cibule či jiného ovoce a zeleniny umýt a dosucha otřít.