Návrh, že by stavba mohla být pojmenována po špičkovém československém letci a veteránu II. světové války Františku Cháberovi padl v pondělí v rámci uctění památky desátého výročí ode dne, kdy generál Chábera zemřel.

„Vážíme si toho, že je František Chábera čestným občanem Litoměřic. Domnívám se, že by bylo dobré jeho odkaz dále zviditelnit. Zatím nevíme, zda po něm pojmenujeme ulici, náměstí nebo nějakou stavbu. Na název nového mostu běží anketa, která ještě nebyla uzavřena. Je tedy předčasné konstatovat, že ponese to, či ono jméno,“ vysvětlil Ladislav Chlupáč, starosta Litoměřic.

Anketa o nový název mostu končí 15. listopadu, zatím bylo na litoměřickém infocentru odevzdáno 40 návrhů. Pondělní pietní akce se konala pět dní po desátém výročí úmrtí generála Františka Chábery.

Uctění památky Františka Chábery, který žil dlouhá léta v Litoměřicích, se na zdejším hřbitově zúčastnilo také několik současných elitních pilotů Armády České republiky.

Armáda generálovi vzdala poctu také slavnostním přeletem stíhacího letounu JAS–39 Gripen na Litoměřicemi přesně v 10.30. Letoun nad Litoměřice přiletěl ze základny v Čáslavi, patří do 211. taktické letky AČR, která je pojmenována právě po generálu Františku Cháberovi. Ten je také jejím čestným velitelem.

Je čestným velitelem gripenů

„František Chábera toho udělal mnoho pro naši republiku a pro svobodu jejích obyvatel. Je smutné, že se k němu tehdejší režim zachoval tak, jak se zachoval. Naše letka nese jeho jméno, což je pro nás nesmírná čest. Na základně budujeme společenskou místnost, kde budou uloženy jeho věci, bude zde mít čestné místo,“ sdělil Jaroslav Míka, velitel 211. taktické letky AČR, která zahrnuje 14 letounů JAS–39 Gripen, na kterých létá 21 pilotů. Letka se v letošním roce zviditelnila mimo jiné úspěšnou misí v Pobaltí.

Byl úspěšný, tak po něm komunisté šli

František Chábera patřil mezi největší letecká stíhací esa II. světové války. Létal jak na západní, tak východní frontě. Po roce 1948 se setkal s tvrdým postihem ze strany komunistického režimu. Byl obviněn z přípravy nelegálního přeletu hranice a uvězněn na pět let v nejtvrdších komunistických věznicích a koncentračních táborech.

Jako válečný hrdina, který se zasloužil o pád nacistického Německa a osvobození Československa, se paradoxně setkal s větší úctou ze strany spoluvězňů, než od oficiálních představitelů tehdejšího režimu, natož komunistických bachařů.

„František se mi několikrát svěřil, že celý proces, který vedl k jeho uvěznění, byl vykonstruovaný. Neměl důvod a ani nechtěl opustit naši zemi, měl tu rodinu. To, jak se k němu režim zachoval jej vnitřně silně zasáhlo. Jak si Františka pamatuji, i tak měl vždy dobrou náladu a byl výborným společníkem,“ sdělil Milan Brožek, nevlastní syn Františka Chábery.

Po propuštění z komunistických lágrů nebyl Františku Cháberovi umožněn návrat k letectvu. Až do důchodového věku musel vykonávat dělnické profese. Z platu dělníka mu byla vypočtena také penze. Rehabilitován byl až po roce 1989. Postupně byl povýšen do hodnosti podplukovníka, plukovníka a generálské hodnosti.

Rehabilitace a uznání po letech

Během své služby u letectva byl mnohokrát vyznamenán v několika zemích světa. Po revoluci v roce 1989 se dočkal také nejvyšších českých státních vyznamenání.

František Chábera bojoval úspěšně po celou válku

Generál letectva František Chábera byl československý stíhací pilot, účastník bojů ve Francii, bitvy o Británii, ofenzívy nad okupovanou Evropou, bojů ve Slovenském národním povstání a bojů o osvobozování Československa. Patřil k těm, kteří ve druhé světové válce bojovali od jejího začátku až do konce.
Vojenské letecké učiliště ukončil v roce 1932. Poté postupně absolvoval stíhací výcvik a noční stíhací kurz. Sloužil u Leteckého pluku 4 a 2. Od roku 1934 byl zalétávacím pilotem VTLÚ v Praze.
Po okupaci vlasti unikl v roce 1939 přes Polsko do Francie. Po vstupu Francie do války byl přijat do francouzského letectva. V prosinci 1939 byl jako jeden z prvních čs. letců odeslán na frontu. Během francouzské kampaně sestřelil 7 nepřátelských letadel. Po kapitulaci Francie přeletěl do severní Afriky a odtud lodí do Velké Británie.
Byl přijat do Britského královského letectva (RAF). V září 1940 byl přidělen k 312. čs. stíhací peruti. Zúčastnil se bitvy o Británii a ofenzívy nad okupovanou Evropou. V březnu 1941 byl přidělen k jednotkám nočních stíhačů, sloužil u britské 96. perutě, později u čs. letky 68. perutě. V květnu 1942 byl přemístěn k 312. čs. stíhací peruti.
V únoru 1944 se stal velitelem letky 1. čs. stíhacího leteckého pluku v SSSR, který se zúčastnil bojů v povstání na Slovensku v roce 1944 a bojů o osvobozování Československa v roce 1945.
Po únoru 1948 byl propuštěn z čs. armády a vězněn. Po listopadu 1989 a aktivizaci demokratických sil byl rehabilitován a povýšen postupně do hodnosti podplukovníka, plukovníka a generálské hodnosti.
Za svou válečnou činnost byl vyznamenán: francouzským Croix de Guerre se čtyřmi palmami a zlatou hvězdou, Medaile Militare, čtyřikrát Čs. válečným křížem, třikrát Čs. medailí Za chrabrost, Čs. medailí Za zásluhy I. a II. st., Čs.vojenskou pamětní medailí, Řádem Slovenského národního povstání I.třídy, Řádem M. R. Štefánika III.třídy, Medaile Commemorative des Services Volontaires dans la France Libre, britskými The 1939-1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star, sovětskou medailí Za vítězství a dalšími záslužnými a pamětními medailemi.

Zdroj: www.afbcaslav.cz