„Z prvního výnosu po sklizni očekáváme zisk ve výši 1,5 milionu korun," uvedl ředitel technických služeb Ivo Elman. „Očekáváme, že za zhruba čtyři až pět let budeme mít první výnosy ze štěpků a špalků, které se budou ze stromů vyrábět."

Litoměřické technické služby si z peněz utržených z japonských topolů chtějí zkvalitnit technické vybavení a vozový park. Podle mluvčí města Evy Břeňové mají být zákazníky štěpků a špalků z japonských topolů litoměřičtí obyvatelé, kteří topí dřevem. „Ceny budou příznivější oproti těm tržním," konstatovala.

Technické služby investovaly do sadby 21 tisíc korun. Zisky z prodeje dřeva mají být  v průběhu životního cyklu stromu – 18 až 24 let – mnohonásobně vyšší. Japonský topol je typický rychlým růstem. Po prvním ořezu obvykle vyrazí z kmene další čtyři výhonky.

Topoly rostou na prostranství po zrušené zahrádkářské kolonii, ve stráni nad nákladovým nádražím. Zahrádkářská kolonie zde zmizela před zhruba šesti lety.

„Ustoupila plánované realizaci geotermálního projektu, protože přes pozemek má vést přivaděč labské vody. Stejně tak se jej týká i případná stavba jižního obchvatu města," uvedla městská mluvčí Břeňová.

„Pracovníci technických služeb prostor letos na jaře zkultivovali, odstranili zbytky zahradních domků, ploty a haldy odpadků. Bývalé sklepy zasypali zeminou."