Lidí bez práce přibylo. Ústecký kraj má největší nezaměstnanost žen v rámci celé České republiky. Je jediným krajem, kde se jejich počet bez práce přehoupl přes pět procent. Úřady práce evidovaly na konci května v Ústeckém kraji téměř 28,5 tisíce nezaměstnaných. To je skoro o jeden a půl tisíce více než na konci dubna. Z celé ČR je na tom z hlediska podílu nezaměstnaných na počtu obyvatel hůře pouze Moravskoslezský kraj.

„K 31. květnu 2020 registrovaly úřady práce na území Ústeckého kraje celkem 28 404 neumístěných uchazečů o zaměstnání, přičemž dosažitelných uchazečů ve věku 15-64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo 26 572, tedy 94 procent evidovaných uchazečů,“ vypočítává Iva Princová z Krajské správy Českého statistického úřadu v Ústí nad Labem.

Nejpočetnější skupinou nezaměstnaných jsou lidé ve věku 55 až 59 let, tvoří dvanáct procent. Další početnou skupinou jsou nezaměstnaní ve věku 40 až 44 let. Jedná se nejvíce o absolventy základních škol a vyučených.

Lidí bez práce přibývá napříč krajem. „Nárůst byl zaznamenán ve všech okresech kraje vyjma okresu Litoměřice, kde došlo k poklesu o jednoho uchazeče. Nejvíce vzrostl počet uchazečů v okresech Chomutov a Most,“ doplňuje Princová. Nezaměstnanost na Chomutovsku šplhá k šesti a půl procentům, v Mostě přesáhla šest procent.

Nárůst nezaměstnanosti politici, statistici i zaměstnavatelé očekávali. Projevují se dopady pandemie COVID-19. Během jednoho měsíce, od konce dubna do konce května, ubylo v Ústeckém kraji 185 pracovních míst. Měsíc předtím to bylo 445. Navzdory největší nezaměstnanosti jich ale nejméně ubylo podle statistiků v Chomutově. „Nejhorší situace byla v okrese Děčín a Ústí nad Labem, kde na jedno volné pracovní místo připadalo 3,5 uchazečů,“ říká statistička Princová.

GrafikaZdroj: Deník

Výrazně převládá a stoupá nezaměstnanost u žen. Pět a půl procenta řadí Ústecký kraj s největší nezaměstnaností žen v celé České republice. Větší dopady na zaměstnávání žen než mužů sociologové očekávali. I přesto, že o místa přicházejí spíše muži, kterých je v průmyslu, zejména těžce postiženém automotive, více. Jejich nezaměstnanost je ale spíše dočasná záležitost, než zafungují záchranné programy státu a průmysl začne opět nabírat.

„Typicky je zachraňován automobilový průmysl. Úsporná opatření se na druhou stranu dotknou třeba mezd ve státní správě, kde pracuje více žen, a na ženy také více dopadnou škrty či zmrazení sociálních dávek, protože jsou častěji na rodičovské doma s dětmi. Takže v důsledku je dopad krize na ženy větší,“ vysvětluje Alena Křížková, vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR.