Sedmadvacetiletá Markéta vystudovala na univerzitě v Sasku jazyky a loni v září se vrátila domů. V Ústeckém kraji ale žádnou práci ve svém oboru nemůže sehnat. Patří ke generaci absolventů vysokých škol, kterým epidemie koronaviru přistřihla křídla a drží je i z ekonomických důvodů u rodičů.

„Doufám, že se opatření uvolní a pracovní trh se oživí, ale nevím, kdy to přijde. Zatím jsem velmi zklamaná,“ svěřuje se nezaměstnaná mladá žena s titulem MA (Master of Arts). Oslovila desítky zaměstnavatelů, ale neuspěla ani v Praze. Nechtěli ji ani jako prodavačku, recepční či asistentku. „Zjistila jsem, že před covidem by mě vzali, ale teď se jim hlásí hodně lidí, které někdo vyhodil, takže berou toho, kdo má praxi a zkušenosti a nepotřebuje zaučovat,“ vysvětluje Markéta.

Situace na trhu práce je podle ní pro nováčka mnohem komplikovanější než dřív. Sice pokukuje po práci v Německu, ale odrazují ji proměnlivá protiepidemická opatření, testování a karanténa. „Kdybych se tam odstěhovala za prací, musel by mi někdo pomoci s věcmi, takže by to byla komplikace i pro něj,“ říká absolventka, která byla během posledního roku studia dočasně odříznuta od rodiny.

Globální nástup covidu už loni v březnu urychlil její rozhodnutí, že v Německu po studiích nezůstane. Teď by jí alespoň trochu pomohlo, aby firmy v Čechách přihlédly k jejímu titulu MA. „Setkávám se s tím, že lidé ho ještě moc neznají,“ dodává Markéta.

Podobné potíže s prací řeší paní Petra, která přišla o místo se skupinkou prodavaček. „Neprodloužili nám smlouvu, protože nastoupil nový manažer prodejny a my jsme se jim nehodili. Vyhodili i ochranku,“ líčí Petra, která nové uplatnění shání od ledna. „Samozřejmě je těžké si najít obživu. Odmítají nás, protože práce je málo, takže nám nezbývá nic jiného než se jít evidovat na úřad práce, hledat dál a čekat, až koronavirus ustoupí,“ dodává Petra. Nervózní je z nejistoty i její partner. „Všechny krámy jsou uzavřené, kdo vás dnes zaměstná?“ ptá se.

V Ústeckém kraji v lednu vzrostl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání na 32 237, což bylo o 7 520 osob víc než před rokem. Na víc než 14 tisíc sice stoupl počet hlášených volných pracovních míst, jenže přes 11 tisíc pozic chtěli zaměstnavatelé obsadit i pracovníky z ciziny. „Zaměstnavatelé momentálně hledají například nové zaměstnance do výroby a obslužných činností, řidiče nákladních automobilů a autobusů, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví. V případě některých profesí je tedy dost vysoká šance, že propuštění zaměstnanci mohou nastoupit rovnou k novému zaměstnavateli, aniž by se dostali do evidence úřadu práce,“ přibližuje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Během ledna úřad práce v kraji vyřadil ze svého registru 2 633 osob, ale zároveň zaevidoval 4 318 nových nezaměstnaných. Nejméně jich bylo z Lounska a Ústecka, nejvíce z Děčínska. „O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v Ústeckém kraji lidé napříč různými obory,“ uvádí mluvčí. Činnost v minulém měsíci přerušilo 292 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), většinou drobní podnikatelé a řemeslníci. Skoro 11 tisíc volných míst je pro lidi se základním vzděláním či bez vzdělání, následují vyučení a středoškoláci. Nejméně míst (400) je pro vysokoškoláky.

V lednu nahlásili záměr hromadného propuštění v kraji tři zaměstnavatelé. Úřad práce kvůli povinnosti mlčenlivosti názvy firem nesdělil. Ještě to ale neznamená, že lidé okamžitě přijdou o práci. „K hromadnému propouštění dochází zpravidla v řádu několika měsíců, navíc k němu nemusí stoprocentně dojít. Vše se odvíjí od situace na pracovním trhu a u zaměstnavatele,“ vysvětluje mluvčí úřadu práce.

O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během třiceti dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. U větších firem je to buď desetina nebo minimálně třicet lidí. Předem informovaný úřad práce pak nabízí takto propouštěným zaměstnancům pomoc ještě v době, než o práci fakticky přijdou.

Od první vlny pandemie se pro tyto účely využívá třeba projekt Outplacement, který zahrnuje i kariérové poradenství, odborná školení a rekvalifikační kurzy podle požadavků regionálních zaměstnavatelů. Ti mohou získat příspěvky na mzdy – až 15 tisíc korun měsíčně na devět měsíců na jedno vytvořené pracovní místo. Až do konce roku 2022 mohou firmy i OSVČ získat peníze na školení zaměstnanců, kteří právě nastoupili a potřebují víc času na zaučení.

Covid ale narušil projekt, který nejstarším žákům základních škol i dospělým usnadňoval výběr studia a tím i budoucí vstup na trh práce. Nekonal se totiž regionální veletrh vzdělávání středních škol Sokrates 1. Pořadatel v lednu pouze zveřejnil seznam škol, jejichž nabídku mají zájemci průběžně sledovat. Další veletrh má být v Mostě 7. a 8. listopadu. „Všichni doufáme, že to již situace dovolí,“ věří ředitelka Okresní hospodářské komory Most Jiřina Pečnerová. 

Statistika
V nezaměstnanosti je nad republikovým průměrem 6 okresů Ústeckého kraje s výjimkou okresu Litoměřice (4,0 %).
Nejhůř je na tom Mostecko (7,0 %).
Na jedno volné pracovní místo v kraji připadají v průměru dva nezaměstnaní, nejvíce na Ústecku (6) a nejméně na Chomutovsku (1).