„Je interní pokyn, abychom na veřejnou službu lidé neposílali. Protože rozhodnutí soudu není zahrnuto ještě v zákoně, ti nezaměstnaní, kteří chtějí pracovat zadarmo, tak mohou," sdělil ředitel litoměřického úřadu práce Ivan Vilím.

Podle pracovnice úřadu Lenky Hamelové, která má veřejnou službu na starost, většina nezaměstnaných, kteří práci vykonávají, ji postupně ukončují. „Je to na nich, zda se rozhodnou veřejnou službu vykonávat. Většinou ale končí.  Je přislíbeno, že budou podpořeny veřejně prospěšné práce. Ty by měly být placené, takže lze předpokládat, že o tyto práce bude ze strany nezaměstnaných zájem," dodala.

Na lovosickém úřadu práce veřejná služba i nadále pokračuje. „Zatím nic neskončilo, ovšem postupně k tomu dojde. My nezaměstnaným veřejnou službu stále nabízíme. Ti lidé ji ale odmítají, protože  už jim nehrozí sankce," řekla ředitelka Marcela Vojířová.

„Máme však v evidenci jednu paní, která veřejnou službu nastoupila od prosince. Chce ji vykonávat, protože nechce být doma," uvedla Vojířová.

Pavla Racinsky z roudnického úřadu práce potvrdila, že i tamní pracoviště nabízí veřejnou službu. „Ale jen na bázi dobrovolnosti. Někteří nezaměstnaní skončili, někteří pokračují. Ti však pravděpodobně skončí také, až jim vyprší smlouva na veřejnou službu," dodala ředitelka.


Veřejná služba:

Zadavatelem nabízející veřejné služby (VS) jsou města a obce. VS vykonávali od ledna 2012 nezaměstnaní zdarma, v rozsahu až 80 hodin měsíčně. Lidé museli, pokud jim úřad práce VS  nařídil, nabídku přijmout. Pokud ne, vystavovali se sankcím. Ústavní soud však konstatoval, že VS se sankcí  a zdarma je v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy.