Jde mimo jiné o odtěžení zbylých asi 100 tisíc tun kalů, které se v ostravských lagunách ještě nacházejí. Ty se přitom mohou opět ocitnout v Ústeckém kraji. Deník proto oslovil poslance, aby zjistil, jaký mají názor na tento problém a hlavně, zda kvůli kalům budou vládu nějak interpelovat.

Zprávu předkládá do vlády ministerstvo průmyslu a obchodu, které je také zřizovatelem státního podniku Diamo. Ten má po projednání vládou vyhlásit veřejnou zakázku na odtěžení zbylých kalů. Náměstkyně ředitele pro ekologii a sanační práce a statutární zástupce Diama, Kamila Trojáčková, v rozhovoru pro Deník připouští, že „zneškodňování kalů z lagun Ostramo v cementárně Čížkovice a jejich dočasné uložení na skládce firmy Celio  je jednou z nejlepších variant řešení tohoto problému," což zakládá důvody k vážným obavám.

Ví to i někteří poslanci. Z jejich odpovědí vyplývá, že někteří již dokonce interpelovali premiéra Petra Nečase nebo ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. „Můžete občanům Ústeckého kraje vyslat pozitivní informaci, že se zasadíte o to, aby další navážení ostravských kalů do Ústeckého kraje nebylo?" ptal se minulý týden komunistický poslanec Josef Šenfeld.

Odpovědí se příliš nedočkal. Podle Nečase totiž ještě zakázka vyhlášená nebyla. „Až se bude v budoucnosti rozhodovat o nejvýhodnějších technologiích a způsobech likvidace nadbilančních kalů, bude nesouhlas obyvatel Ústeckého kraje v rozhodování v této věci určitě zohledněn," tvrdí premiér.

Šenfeld nebyl jediný. „Interpeloval jsem ministra Chalupu také," řekl Deníku poslanec Josef Tancoš. Další interpelaci podal i litvínovský starosta Milan Šťovíček.

Chystají se možná i další. „Podávala jsem již dvě interpelace na toto téma a nebyla jsem jediná, kdo ministra ŽP upozorňoval na katastrofickou situaci. Nezbývá než aktualizovat námět a opět být nepříjemná," uvedla poslankyně Gabriela Hubáčková.

Jiří Paroubek uvedl, že čeká na okamžik, až se materiálem bude zabývat vláda. „Pokud to tak opravdu bude, budu interpelovat předsedu vlády, ministry průmyslu a životního prostředí," řekl.

Někteří poslanci tvrdí, že spoléhají na své kolegy. „Ztotožňuji se s názory kolegy Tancoše, který interpelaci podal," uvedl například Jaroslav Foldyna.

„Ve věci spalování kalů v Ústeckém kraji není nutno prozatím nikoho interpelovat, neboť  mně z dostupných informací je zjevné, že se další přesun kalů do Čížkovic z Ostravska nechystá," uvedl poslanec Jiří Šulc.

Další občanský demokrat Jan Kubata tvrdí, že před interpelacemi dává přednost osobním debatám s ministry. „Chci být o všem podrobně informován. Hlavně by se vláda měla zamyslet nad tím, zda by kaly nebylo možné zlikvidovat tam, kde jsou a dát to do podmínek celé zakázky," uvedl Kubata.

Ale někteří poslanci proti nejsou. „Kde jste získal informace, že voliči TOP 09 kaly nechtějí? Já mám informace trochu odlišné. Problematiku kalů prošetřovali odborníci z ŽP a mně známé poslední stanovisko je, že neohrožují bezpečnost obyvatel v kraji, a když to jinam vozit nejde, tak nevidím důvod, proč by to sem nemohlo," odpověděla Patricie Kotalíková z TOP 09. Podle ní je otázkou, co za to lidé v Ústeckém kraji získají.

Deník oslovil všechny poslance, dokonce je o odpověď urgoval. K problému se i přes to nevyjádřili Jaromír Drábek, David Kádner,  Jaroslav Krákora, Ivana Řápková, Josef Šenfeld, Jiří Šlégr a Milan Šťovíček. Posledně jmenovaný ale ve sněmovně podle informací Deníku  interpeloval.


KDO O ČEM ROZHODOVAL MINULE:

√ Vláda ČR: Vyslovila souhlas s odstraněním staré ekologické zátěže v Lagunách v Ostravě a dala záruku na jeho financování ze státního rozpočtu.

√ Státní podnik Diamo: Vybral zhotovitele této zakázky: sdružení Čistá Ostrava s vůdčím postavením firmy Geosan Group. Zakázka neobsahovala řešení konečné likvidace kalů, to ponechala na obchodním jednání Geosanu.

√ Geosan, Celio (skládka Litvínov), Lafarge (čížkovická cementárna):
  Byl  mezi nimi podepsán kontrakt o dovozu, skládkování a pálení Geobalu 4, což je obchodní název pro tzv. palivo, které z kalů vyrábí Geosan.

√ Ústecký kraj a krajský úřad ÚK:
Radní Ústeckého kraje, který byl účastníkem řízení, dali souhlas k udělení výjimky k integrovanému povolení, které poté vydal krajský úřad Skládkovému komplexu Celio Litvínov. Výjimka Celiu umožnila skladovat kaly, určené ke konečné likvidaci spálením, po dobu 6 let, což zákon u meziskladů nepřipouští. Normální lhůta je pouze 3 roky, za něž by ovšem cementárna nestačila 110 tisíc tun kalů spálit. Geosan, kterému za nesplnění termínu do konce roku 2011 hrozila sankce více než čtvrt miliardy korun, by musel hledat jiné řešení.