Je to známá věc. Čím víc je někde zeleně, tím líp pro plíce rezidentů i jejich pohodu. Rozdíly v množství zeleně v obcích a městech na Litoměřicku jsou přitom závratné. Zdaleka ne všude za to můžou úřady či zastupitelé. Sídla ve vysazování stromů limituje i jejich poloha a tradice.

Třeba pevnostní město Terezín omezuje historická zástavba, unikátní kanalizační systém i podzemní chodby, na kterých zeleň nelze vysazovat a udržovat. Náletové dřeviny z nich naopak musí úřad nechávat pracně odstraňovat. Město má však na celých 30 hektarech pevnostních objektů unikátní „zelené střechy“.

„Na katastru máme ještě golfové hřiště, které je v regionu patrně největší ucelenou zatravněnou plochou,“ upozorňuje tajemník terezínského úřadu Robert Czetmayer.

Terezín dopadá ve srovnání podílu zeleně vzhledem k ploše svého katastru mezi městy litoměřického okresu s 11 procenty nejhůř. „Katastr našeho města je hendikepován i absencí lesů,“ připomíná tajemník s tím, že místní části České Kopisty, Počaply a Nové Kopisty jsou hustě zastavěné a i okolí je intenzivně zemědělsky obhospodařované.

Naopak nejlepší je ve statistice Úštěk, kde zeleň tvoří skoro polovinu plochy. Kromě lesů je tu i dost trvalých travních porostů. Pěkně zalesněné a zatravněné je také Štětí se 33 procenty. Slušně jsou na tom se čtvrtinou zelené plochy i Litoměřice. Body okresnímu městu přidává hlavně 450 hektarů zahrad, ovocných sadů i trvalých travních porostů.

Navíc brzy zeleň přibude i v centru na místě rekonstruované tržnice. „Plánujeme zde výsadbu záhonů a také tři zatravněné plochy,“ nastiňuje investiční technik města Ladislav Pošík. Litoměřičtí ve městě více zeleně chtějí hlavně kvůli snížení prašnosti z automobilové dopravy. Projevilo se to i na posledním veřejném fóru Desatero problémů.

Lidé na něm jako vítězný projekt participativního rozpočtu vybrali zazelenání asfaltového dvora ZŠ Lingua Universal. Velké záhony a nové stromy mají brzy přibýt také v okolí bašty u dolního vlakového nádraží.

V Lovosicích je zeleně 17 procent. K výsadbě nových alejí tu přikročili v několika ulicích už loni, letos zasadí nové stromy v lesoparku Osmička. Víc než 100 hektarů lovosické zeleně tvoří zahrádky. O sto šest lidé po víkendech ryjí v půdě i v Roudnici s 13 procenty zeleně. Zde s novou výsadbou počítají v chystané relaxační zóně na pomezí Hracholusk a Podlusk. „Mimo jiné vzniknou stromořadí kaštanovníků jedlých a ořešáků královských,“ přibližuje mluvčí města Jan Vancl.

Nejzelenější malé obce na Litoměřicku jsou ty s velkým katastrem utopeným v lesích Českého středohoří jako Hlinná, Kamýk či Třebušín. V menších obcích blíž rovinám Středočeského kraje to se zelení tak růžové není. V Bříze tvoří dokonce jen jedno procento. Minimum zeleně je také v Černivu, ve Lkáni, v Rochově, Siřejovicích nebo Chotěšově.

Podle starosty Chotěšova Jana Heřmanského je katastr obce bez lesních ploch a využívá se hlavně k zemědělské produkci. Na plíce i duši svých obyvatel ale myslí i tady. Před 6 lety ukončili projekt ekologické stability obce, který zahrnoval výsadbu původních dřevin u cest, ale také vybudování dvou biokoridorů.