Nezpochybnitelnou roli hrají ve výchově dětí rodiče. To neplatí pouze v reálném, ale i ve virtuálním světě. Jejich úkolem by mělo být zejména připravit děti na to, s čím se mohou v internetovém prostředí setkat a naučit je rozpoznávat vyhodnocovat rizika.

Z průzkumu, který provedla internetová poradna Modrá linka (a její slovenská verze IPčko) a společnost Kaspersky Lab však vyplynulo, že šestnáct procent náctiletých má pocit, že jim rodiče nevěnují dostatečnou pozornost a dalších třicet procent je přesvědčeno, že jim rodiče nerozumí.

„Tato skutečnost je obzvlášť znepokojující, protože i zde platí – čím větší důvěra a pevnější vztahy v rodině panují, tím méně rizikově se děti chovají na internetu,“ uvádí Václav Prchlík ze společnosti Kaspersky Lab.

Průzkum, který probíhal v České republice i na Slovensku mezi mladými lidmi ve věku dvanácti až šestnácti let, však odhalil i další znepokojivé informace. 

Téměř tři hodiny denně. Tolik v průměru tráví česká i slovenská mládež na internetu. Věnují se zejména sociálním sítím, na nichž mají účet tři čtvrtiny mladých Čechů. Více než třetina z nich se přitom zaregistrovala ještě před dosažením věkové hranice dvanácti let. Na Slovensku je tato statistika ještě děsivější, před dvanáctým rokem života si svůj účet na sociálních sítích pořídily dvě třetiny dětí. 

„To určitě není dobrá zpráva pro rodiče vzhledem k tomu, s jakými možnými riziky přicházejí jejich děti v online světě do kontaktu. Na stránkách s věkovým omezením se mohou setkat nejen s nevhodným obsahem, ale mohou i veřejně sdílet své osobní údaje, nebo informace o své aktuální pozici nebo momentálních pocitech,“ říká Prchlík.

Velkou potenciální hrozbu představují neznámí lidé, které si děti přidávají do seznamu přátel. Podle průzkumu až pětina mladých komunikuje s lidmi, které znají pouze online a dokonce s nimi hovoří o citlivých a často i intimních tématech. Často přitom nemohou mít žádnou jistotu, že dotyčný člověk je tím, za koho se vydává.

Odlišné chování na internetu vykazují naopak rodiče. Jejich aktivity nejsou tak různorodé a na sociálních sítích nekomunikují tak často s ostatními lidmi. Právě to podle Prchlíka může být důvod, proč rodiče přehlížejí některé potenciální kybernetické hrozby, kterým jsou jejich děti vystaveny. 

K nadměrnému využívání internetu u dětí přitom může vést právě nedostatek pozornosti a pochopení ze strany vlastních rodičů. Mladí lidé se často na internetu cítí lépe pochopeni a unikají do virtuálního prostředí před starostmi skutečného života.

„Děti, které mají pevnější vztah s rodiči, se na internetu chovají bezpečněji a méně rizikově. Naopak čím víc se dítě cítí ve vztahu osamělé, tím rizikovější jsou jeho online aktivity. Pro rodiče je důležité budovat vztah s dětmi na základě důvěry a porozumění. Musí ukázat, že mají zájem o vše, co děti v online prostředí dělají a otevřeně s nimi mluvit o možných rizicích,“ radí psycholog Marek Madro z internetové poradny IPčko.

„Vzdělávání a komunikace jsou základem pro to, aby děti používaly internet zodpovědně a bezpečně. Významnou úlohu v tomto procesu sehrávají rodiče, kteří by měli mít prvořadý zájem na tom, aby ochránili své nejdražší před kybernetickými hrozbami. V tomto boji nejsou naštěstí sami a mohou využít bezpečnostní řešení a technologie speciálně vyvinuté pro ochranu dětí na internetu,“ uzavírá Zoran Puskovič, generální ředitel pro východní Evropu ve společnosti Kaspersky Lab.