Jezeří a roudnický klášter míří na prestižní seznam. O klenotech rozhodne vláda

„Určitě bychom to přivítali. Usilujeme o to už delší dobu. Jednak by to pro nás znamenalo určitou prestiž, také by nám to ale mohlo usnadnit přístup k dotacím a zajistit lepší ochranu. Například čerpání některých evropských fondů je podmíněno statusem národní kulturní památky,“ uvedl Miroslav Přibyl ze správy zámku Jezeří.

Nové památky na hřbitovech: Pro Ústí důvod k radosti i starostem, jsou zničené

Potěšení jsou také v Roudnici nad Labem. „Vítáme to. Znamenalo by to především uznání významu areálu. Ten je veliký. Jak po stránce stavební, ale také kulturně – historické,“ sdělil administrátor roudnické farnosti Martin Brousil.

Na „povýšení“ na národní kulturní památku navrhl ministr kultury Martin Baxa aktuálně osm míst z celé České republiky. O rozšíření prestižního seznamu má vláda podle svého plánu rozhodovat ještě do konce tohoto roku. „Kulturními památkami jsou takové věci, na jejichž zachování je celospolečenský zájem. To znamená, že jejich památková hodnota je povyšuje nad ostatní věci obdobného charakteru. Hodnota, která je určující pro vybraný soubor národních kulturních památek, je mimořádná architektonická a uměleckohistorická hodnota, ve většině případů je to navíc i mimořádná urbanistická a krajinotvorná hodnota,“ píše se v důvodové zprávě ministerstva kultury, která nominuje i zámek v Jezeří a klášter augustiniánů v Roudnici.

Nezvyklý dar k dušičkám. Braňany obnovily hřbitovní kapli. Vybavení je od vězňů

Roudnický klášter byl založen roku 1333 pražským biskupem Janem IV. z Dražic v místech původního románského kostelíka. Vyrostl na břehu Labe v místě vydatného rudného pramene, který dodnes vyvěrá z ohradní zdi. Dominantou areálu je klášterní kostel Narození Panny Marie.

Zámek Jezeří, na který v povedených sezonách zavítá až 25 tisíc návštěvníků, je známý svou polohou přímo nad hnědouhelným lomem. Původně byl založen jako středověký hrad, přestavěný pak byl na renesanční, ještě později na barokní zámek. Památka na úpatí Krušných hor byla koncem 80. let 20. století určena k demolici kvůli těžbě uhlí. Dlouhá léta chátrala, nyní se postupně pracuje na její rekonstrukci. Nedávno tam například představili obnovený divadelní a koncertní sál, práce přišly na téměř 30 milionů korun. Rekonstrukce zámku má pokračovat.

Sucho není tak silné jako v posledních letech, o jaře rozhodnou zimní srážky

„Jezeří bych to přál. Málem už tu nebylo, bylo zchátralé, mělo se bourat a přežilo. Je to unikát, takhle nad lomem. Bude se o nich víc vědět, a tak pro ně bude snad snazší získat i peníze,“ uvítal by zapsání zámku na Mostecku na seznam Lukáš Mandík, který tam s rodinou často vyráží na výlety.

O tom, jaké je to dostat se na seznam národních kulturních památek, ví v Kadani. Tamní františkánský klášter sice patří Biskupství litoměřickému, Kadaň ho má ale na 50 let pronajatý. Zchátralý areál se podařilo postupně zrekonstruovat, práce trvaly téměř 20 let, dokončeny byly loni. Město uvolnilo na opravy zhruba 80 milionů korun, dalších 54 získala církev z evropských fondů. Celkové náklady se odhadují na 150 milionů. „Dostat se na takový seznam určitě pomůže. Místo má pak lepší image pro návštěvníky, více se o něm ví. Lidé rádi jezdí na místa zapsaná v UNESCO nebo jako národní kulturní památka, vyhledávají si to,“ potvrdil bývalý starosta Kadaně Jiří Kulhánek, že zápis na prestižní seznam památkám pomáhá.