Restaurace U Berešů v Lovosicích je klasická "nádražka", kde si můžete dát pivo i oběd. Vchod má jak z nádražní haly, tak zvenku. „Velmi kladně hodnotím, že se na nádraží udržela nějaká normální hospoda. I když mají nic moc Staropramen, guláš byl dobrý,“ komentoval v internetovém hodnocení hospod návštěvník vystupující pod přezdívkou Fiz Olík.

„Snažíme se, ale máme personální problémy. Nejsou lidi. Nedávno jsme museli zavřít vedlejší provozovnu, protože v ní neměl kdo obsluhovat,“ řekl zdejší číšník. Onou vedlejší provozovnou je sousední prostor, který funguje jako kavárna spíše než klasická hospoda. Jeho slova potvrzuje aktuální inzerát nabízející v této restauraci práci.

Bufet u nádraží Litoměřice město
Problémy s opilci u nádraží v Litoměřicích přetrvávají. Hrozí pád pod vlak

Na Litoměřicku zaniklo několik hospod na nádraží – například v Roudnici nad Labem, na zastávce Litoměřice město nebo ve Štětí, kde se prostor restaurace U Nádraží nabízí k prodeji.

Velká restaurace ve stanici Litoměřice horní nádraží hučí návštěvností i v době, kdy vlaky odjely. Je jasné, že na pivo si tady zajdou i místní, nejde tedy jen o náhodné cestující, kteří tady čekají jen na příjezd svého spoje. „Nemůžu si stěžovat, daří se nám báječně. Mám tu práci ráda a mám ráda lidi, takže tady se mi to spojí v jedno. Prostě báječné,“ pochvalovala si servírka Věra Bugerová, která rozhodně pobíhá mezi stoly a pečlivě kontroluje naplněnost sklenic. I v pondělí podvečer se nezastaví.

Na začátky před 25 lety vzpomíná současný provozovatel restaurace Pavel Kmoníček. „Podnik jsem přebíral v hodně zuboženém stavu. Byla tu herna, ale za ty léta se dostal do stavu, kde se za něj rozhodně nestydím. Každý podnik má svou klientelu, která se mu vrací,“ přiblížil. Za pravdu mu dala servírka Bugerová, která prý zná mnohé hosty jménem.

František Zubo ukazuje, jak to teď vypadá u Fafáku.
Hrozí pád tašek i divočáci v houští. Fafák není bezpečný, varuje strážce se psy

Jedna z občasných návštěvnic přiznává, že je to podnik, kam si zajde ráda. „Je tam takové rodinné prostředí. Hlavně čisto a přijatelné ceny. Dobré pivo. Chodí tam i hodně maminek s dětmi, jelikož je vedle hřiště. Pro nás super hospůdka,“ zhodnotila Eva Svobodová z Litoměřic.

Zastávka Litoměřice město

Jiné pivo, stejná cena. Zatímco na Horním nádraží čepují Zlatopramen, ve stánku na zastávce město si můžete dát Bakaláře. Cena je stejná - 28 korun. „Snažíme se být hlavně pro lidi, ale místní bezdomovce tady rádi nemáme. Kazí nám image, každý si jejich výskyt na nádraží spojuje s námi. Přitom na nádraží jsou proto, že na krytém peroně neprší. Zavíráme v pět, právě proto, aby si večer u nás pivko dát nemohli, byť bychom mohli vydělat něco navíc,“ vysvětlil provozovatel stánku Pavel Drbal, jehož podnik je spojován se zdejší bezdomoveckou komunitou.

V jeho neprospěch hraje i nedaleký azylový dům. „Naši klienti si sice pivo dají, ale pokud jsou pod vlivem návykové látky nebo alkoholu, nemohou využít našich služeb. Kontrolujeme to například pomocí alkoholtesterů,“ vyjádřila se v minulosti ředitelka Diecézní charity Litoměřice Karolína Wankovská v souvislosti s konfliktem na vlakové zastávce Litoměřice město. „Jsou chvíle, kdy se obsluha nezastaví, a jsou chvíle, kdy si v klidu může vyluštit křížovku,“ srovnal návštěvnost Drbal.

Na Střeleckém ostrově v Litoměřicích proběhlo kácení vzrostlých stromů.
FOTO: Na Střeleckém ostrově v Litoměřicích proběhlo kácení vzrostlých stromů

Ve stejné stanici, kde kdysi byla klasická restaurace, je po rekonstrukci i nová kavárna. Její umístění přímo v hale je sice strategické, ale cílí na trochu jinou klientelu. Nabízí posezení v pěkných prostorách, ale na rozdíl od vedlejšího stánku má o poznání skromnější sortiment i jiné ceny. „Já si taky zajdu vedle, protože pivo si v kavárně nedám a kafe tu mají o dvacku dražší,“ podotkl Martin Černý, který tudy pravidelně chodí na vlak. „Věřím, že je to jen otázka času, kdy si cestující dají raději skutečnou kávu. Zatím část z nich pořád raději zamíří k automatu na kávu umístěného nedaleko pokladen,“ reagovala baristka Zuzana Kalinová.

Ústí nad Labem

Po povodních v roce 2002 bylo nutné zaplavené prostory nádraží v Ústí nad Labem rekonstruovat, což byla příležitost k obnově. Nejnověji je pro cestující otevřená prodejna pečiva a zákusků a na nádraží jsou hned dvě velmi podobné kavárny. Českou klasiku, jako je guláš a pivo, si tady ale na rozdíl od různých typů káv nedáte.

Zrušená je i ve své době vyhlášená restaurace na nádraží Ústí nad Labem Střekov. „Měli tady skvělou svíčkovou. Téhle hospody je opravdu škoda,“ zavzpomínal Pavel Svoboda, který podle svých slov v ní byl pravidelným strávníkem. Dnes je v nádražní hale jen automat na kávu.

V Polepech na Litoměřicku začali s česáním chmele, novou sušičku ale nepustili, za plyn by zaplatili enormní částku.
Chmelaře trápí neúroda a ceny energií. Novou sušičku na plyn ani nepustili

Ústí nad Labem západ má "nádražku" otevřenou už od šesté ranní, což oceňují lidé dojíždějící do práce. „Klientela? Posuďte sám,“ mávla rukou do prostoru barmanka. Je tu notně alkoholem zmožený host, v koutě sedí pán luštící křížovku a u pultu chce cestující pivo do kelímku. „Prosím vás rychle, už mi to jede,“ urgoval obsluhu.

Suma sumárum? „Hospody k nádražím prostě patří. Sice těch dobrých už je výrazně méně, ale naštěstí pořád ještě jsou. Zrovna mířím do jedné z nich,“ dopil pivo muž v zeleném oblečení do přírody, který se představil jako Čert a odkráčel na nástupiště.

Co jsou „nádražky“ zač?
„V užším slova smyslu je nádražní restaurace umístěna přímo v drážní budově, nejčastěji s vchodem z nástupiště, plní stravovací funkci a v současnosti je její existence spjata především s pivem, díky čemuž si kromě každodenních železničních cestujících, turistů a dalších uchovává i stálejší klientelu tzv. štamgastů,“ definoval tento typ hospod ve své bakalářské práci Michal Smrčina.