Bez chmele pivo, náš národní nápoj, neuvaříte. A bez brigádníků zelené zlato nesklidíte, neobejdou se bez nich ani další potřebné práce. Ty jarní už v těchto dnech probíhají a pěstitelé shánějí pomocníky. Z domácích zdrojů se jim to ale příliš nedaří, a tak do chmelnic opět vyrazí převážně zahraniční pracovníci.

„Brigádníci na chmelnicích budou letos opět hlavně cizinci. Domácích zájemců není ani zdaleka tolik, kolik bychom potřebovali. Nezaměstnaných je sice dost, ale na chmele se jim moc nechce. Sehnat brigádníky je stále složitější, bez cizinců by to nešlo,“ ví Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Zemědělské družstvo Podlesí Ročov pěstuje chmel na Lounsku na 290 hektarech. „Znovu to letos budeme mít postavené hlavně na cizincích. Nikoho jiného neseženeme, bez brigádníků ze zahraničí by se to nedalo,“ potvrzuje předseda družstva Josef Fric.

Na zahraniční pracovníky se musí chmelaři spoléhat dlouhodobě. Pocházejí hlavně z Bulharska, Rumunska, Ukrajiny nebo Slovenska.

Loni byla situace jiná, výjimečná kvůli koronaviru. Po vypuknutí epidemie byl totiž omezený vstup cizinců k nám, ti tak ve velkém na práce v zemědělství a na chmelnicích ze zahraničí nemohli dorazit. „Vloni to byla taková vlna sounáležitosti. Lidé viděli, že potřebujeme pomoci a přišli. Pomáhali důchodci, hodně studenti, místní, když měli volno a cizinci, kteří jinak pracují v jiných odvětvích,“ vypráví Hejda. „Uvidíme, jak to bude letos, jestli opět třeba budou mít zájem studenti a důchodci,“ pokračuje šéf svazu pěstitelů chmele.

Fyzická náročnost

Do chmelnic si loni vyrazili přivydělat cizinci, kteří u nás žijí dlouhodobě, pracují normálně třeba v průmyslových či gastronomických podnicích, které byly ale kvůli pandemii zavřené, nebo měly utlumený provoz. Pomohla také výzva zemědělských škol, jejich studenti zamířili ve velkém počtu na Žatecko, Lounsko i Litoměřicko. „Studenti nám loni výrazně pomohli, spolupracovali jsme se zhruba dvaceti školami. Letos je to s otazníkem, zatím se nám ozvaly dvě školy,“ říká Josef Fric z ročovského družstva.

A proč mají zemědělci už řadu let problémy brigádníky sehnat? Finance za tím podle nich nejsou, spíš náročnost práce. „Je to fyzicky náročné,“ myslí si Fric. „Kdo je šikovný, tak si vydělá. Spíš se ale lidem nechce fyzicky pracovat,“ přidává se Luboš Hejda.

Zemědělci musí kvůli pracovníkům ze zahraničí řešit také hygienická nařízení. Pokud u nás cizinci pobývají a pracují dlouhodoběji, není to takový problém, vstupní opatření už mají většinou za sebou. Někteří totiž u nás absolvují celou zemědělskou sezonu. Pokud ale dorazí až na práce na chmelnicích, musí se při příjezdu podrobit PCR testu na přítomnost koronaviru, čeká je pak také několikadenní karanténa. Později se všichni zahraniční brigádníci, stejně jako domácí pracovníci, musí pravidelně podrobovat antigennímu testování.

Aktuálně už probíhají ve chmelnicích jarní práce, kvůli delší zimě jsou o něco opožděné oproti minulým letům. Nyní se zavěšují a zapichují drátky, po kterých bude v příštích měsících chmel „šplhat“. V průběhu května by se také měl chmel na drátky „zavádět“. Brigádníci pak budou potřeba také při sklizni na přelomu srpna a září.

Chmelaře v úvodu roku potěšilo počasí, díky větší sněhové nadílce se do půdy dostalo více vláhy než v minulých letech, kdy trápil region velký nedostatek vody. Dalšího velmi suchého období se ale pěstitelé stále obávají. „Situace je pro chmel zatím lepší. Záležet bude ale hlavně na dalších měsících,“ upozorňuje předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Loňská sklizeň chmele byla přibližně 5 % pod dlouhodobým průměrem, meziročně byla ale úroda nižší o 17 %. V roce 2020 sklidili zemědělci u nás 5 925 tun zeleného zlata.