Podle myslivce Jiřího Beneše, který je zároveň jednatelem Okresního mysliveckého spolku v Litoměřicích, mohou v současné době společné lovy probíhat téměř všude na honebních pozemcích. Ty jsou v okrese rozdělené do 72 honiteb. „Termíny honů se plánují a nahlašují státní správě. Informace o jejich konání mají k dispozici obce, které jsou vázány místně k jednotlivým honitbám. Sami myslivci ve frekventovaných lokalitách vyvěšují informační letáky o konání honu na přístupových cestách,“ popsal Beneš a upozornil, že lidé by letáky neměli poškozovat.

Zakázat vstup do míst, kde zrovna lov probíhá, myslivci nemohou. To je v dikci dotčených obcí, které o jejich konání dopředu ví. „V dnešní době je složité někoho v něčem aktivně omezovat a člověk se může v přírodě střetnout s myslivcem. Vše je o osobní komunikaci. Když myslivci při honu někoho potkají, určitě mu doporučí mírnou zdrženlivost v dané lokalitě,“ poznamenal Jiří Beneš a doporučil, že v tuto dobu je vhodné obléci do přírody barevně výraznější oblečení, nikoli maskáče militárního vzoru.

Ve štětské základní škole besedovaly děti se známou kontroverzní lovkyní Michaelou Fialovou
Známá lovkyně Fialová: Lov? Je přirozenější. Zvířata v Africe ztratila cenu

Hony se podle jednatele okresního mysliveckého spolku konají na Litoměřicku většinou o sobotách. „Dohromady je tu 72 jednotlivých honiteb. Tuto sobotu se v okrese může konat odhadem na dvacet honů,“ přiblížil Beneš. Myslivci na Litoměřicku nejčastěji loví spárkatou zvěř, tedy divoká prasata, daňky evropské a srnčí. Z drobné zvěře je to bažant, kachna a zajíc.

Naplní krmelce

Se zimním obdobím nastává myslivcům kromě pořádání honů také jedna povinnost. Tou je přikrmování zvěře. „Myslivci předkládají v přiměřených dávkách energeticky vhodnou potravu přizpůsobenou období a stavu zvěře. Jde například o veškeré obilné jádro, seno, ovoce, zeleninu, řepu, plody žaludů a kaštanů,“ vyjmenoval Jiří Beneš.

Dlouholetý myslivec Adolf Rolínek z okresního mysliveckého spolku v Litoměřicích, který zároveň působí v honitbě Liběšice, uvedl, že i pod Sedlem, kde se revír Liběšických na 1750 hektarech rozkládá, chodí v zimním období její členové pravidelně zvěř přikrmovat.

Ilustrační foto.
Maskovaný muž dvakrát loupil v obchodě ve Štětí, už je za mřížemi

„Zvěř by bez přikrmování v zimě neuhynula. Je to ale takové přilepšení, například pro srny a muflonky, které jsou v tomto období březí a potřebují lepší stravu,“ poznamenal Rolínek. Ten se také letos společně se školáky z litoměřické základní školy U Stadionu podílel na sběru kaštanů pro zvěř. Zapojilo se do něj asi 115 dětí, které jich dohromady nasbíraly 8 950 kilogramů.

Na hon, konkrétně divočáků, se myslivci z liběšického spolku teprve chystají. „Čekáme, až napadne sníh, aby bylo podle stop lépe vidět, kde se pohybují,“ objasnil Rolínek s tím, že letos se nekonal hon na bažanty a zajíce, neboť jich je v revíru velmi málo.