Malý, čerstvě vysázený sad mezi malými pěstebními plochami v Českých Kopistech na Litoměřicku je ohrazen pletivem. Na první pohled to vypadá nelogicky, nikde okolo žádný jiný plot není. Je to však ochrana před zvěří. „Museli jsme to udělat, protože kdyby tady plot nebyl, srnčí by nám všechno sežrali,“ uvádí v souvislosti s přemnoženou zvěří v krajině místní biozemědělec Jaroslav Lenhard.

Ze stejného důvodu natahuje na plodiny plachtu. Díky tomu se pod ní vytváří užitečné mikroklima, ale hlavně jim zvěř nic neokouše. „Pokud by to nebylo přikryté, přišli bychom zhruba o 40 % plodin,“ dodává Lenhard. Podle něj zajíci, kteří se také na zemědělské produkci přiživí, do bezlesé krajiny kolem Terezína patří, ale padesátihlavá stáda srnčí zvěře už jsou nepřirozená.

V polích a lesích kolem Litoměřic a Ústí nad Labem se ke spárkaté zvěři přidávají ještě stáda divokých prasat. Jedním z logických řešení, jak snížit stavy zvěře, by bylo ukončit zimní přikrmování. Nejslabší část populace by pak během zimy zahynula. Tím by se kromě jiného posílil genofond silných jedinců, které zimu zvládli. „Jenže tím by se o to víc zvýšily škody, protože zvěř by hledala potravu. Zejména se jedná o okusování listových výhonků. Od nepaměti se zvěř přikrmovala, ať už to byl šlechtic, nebo soukromník,“ kontruje předseda Okresního mysliveckého spolku Litoměřice František Švec.

Přemnožená prasata divoká na sídlišti v Ústí nad Labem.
V čekárně, ve večerce, na sídlištích i v centru. Ústí bojuje s divočáky

Důvodem, proč je divokých prasat i přes intenzivní lov hned několik. Podle Františka Švece je ve hře prodloužená doba, během které může samice zabřeznout, tedy takzvané chrutí. "To normálně probíhalo jen část zimy, ale teď se doba rozšířila," řekl Švec. Zároveň se divoká prasata přizpůsobila nové potravní nabídce, kterou nachází u popelnic na sídlištích.

Kdy myslivec (ne)pomůže

V Ústí nad Labem se osvědčily živolovné odchytové klece na divočáky umístěné na sídliště. Myslivci totiž divoká prasata v zástavbě lovit nesmí. „Jen si představte, že by se střílelo mezi domy,“ vysvětluje Švec, proč volání myslivců, aby likvidovali divočáky mezi domy nemá význam.

Odlov a odchyt divokých prasat v Ústí nad Labem
Odchytové klece bodují, chytila se do nich stovka divočáků. Ústí koupí další

Scéna z filmu Slavnosti sněženek, kde myslivci zastřelili divočáka ve školní třídě, je filmařskou nadsázkou, byť něco podobného proběhlo ve škole v Litoměřicích. Postřelené prase tam v roce 2017 skutečně myslivec zneškodnil.

Divoké prase pobíhalo po Litoměřicích
VIDEO: Postřelené divoké prase se vydalo městem do šaten školy

Lov s pomocí noktovizorů

Celkem v lovecké sezoně 2019/2020 v Česku myslivci ulovili 101 995 divočáků. Dnes mají nevídané možnosti, přesto to nestačí. „V případě divočáků je možné používat noční vidění - noktovizory, což znamená, že zvířata nemají šanci. V minulosti platilo, že v noci měla zvěř klid, nyní díky tomuto zařízení můžeme lovit i za tmy,“ konstatuje Švec.

Myslivec zároveň podotýká, že v soukromých honitbách se často střílí trofejová zvěř, což v praxi znamená, že přibývají samice. „Kdo si za lov zaplatí, tak chce trofej,“ poodhaluje pozadí poplatkového lovu Švec. Kvůli tomu se mění počet samců a samic ve prospěch laní.

Úlovků rapidně přibývá

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo za období 2019/2020 uloveno 103 018 kusů srnčí. Přestože je lov mnohem intenzivnější, na ochranu krajiny to nestačí. „Do roku 1929 se odstřely v českých zemích pohybovaly mezi 20 až 30 tisíc kusy ročně. Od roku 1933 až 1936 je možno zaznamenat prudký vzestup ročních úlovků až na 40 až 50 tisíc kusů ročně,“ uvádí kniha Lovecké trofeje českých zemí.

Počty ulovené zvěře jsou v současnosti mnohem vyšší. „V sezóně 2019/2020 bylo v republice odstřeleno 29 017 kusů jelení (jelen evropský) zvěře (o 730 kusů více oproti předchozímu období), což je nejvyšší zaznamenaná hodnota v historii. Pro porovnání, například v roce 1953 bylo odstřeleno 2 755 jelenů. Všeobecně se loví hlavně mláďata a samice (77,8 %), obdobné je to u daňčí a mufloní zvěře,“ přibližuje Josef Kahuda z Českého statistického úřadu.

Důvodů, proč je divokých prasat i přes intenzivní lov stále více, je hned několik. Podle Františka Švece za to může i prodloužená doba, během které může samice zabřeznout, tedy takzvané chrutí. „To normálně probíhalo jen část zimy, ale teď se doba rozšířila," vysvětluje myslivec. Zároveň se divoká prasata přizpůsobila nové potravní nabídce, kterou nachází u popelnic na sídlištích.