Velký zájem měli architekti o zakázku na rekonstrukci Muzea ghetta. Tu by mělo financovat ministerstvo kultury, spolu s novou expozicí by měla vyjít víc než na 200 milionů korun. Vedle dvou desítek tuzemských studií se přihlásila i ta z Polska a Itálie. Do finále soutěže se kromě jednoho slovenského studia probojovaly čtyři české ateliéry. 

S vítězem podepíše terezínský památník smlouvu na kompletní architektonické služby. „Rekonstrukce bude zahájena v roce 2023, nová expozice by měla sloužit dalších 15-20 let,“ popisuje mluvčí organizace Stanislav Lada. „Měla by pojmout asi čtyřnásobný počet návštěvníků, než na který byla před zhruba 30 lety dimenzována,“ zmiňuje vedoucí historického oddělení památníku Ivana Rapavá. Počítá se totiž i s dosud nepoužívanými prostory budovy nedaleko centrálního terezínského náměstí jako sklep, půda či venkovní nezastavěná plocha. „Za stěžejní považujeme vytvořit moderní expozici s komfortním zázemím, které bude odpovídat současným trendům,“ dodává Lada. 

Nová expozice nemá být příliš zatěžována textem, částečně ho nahradí multimediální prostředky jako dotykové obrazovky. Místo stávajících výstavních válců mají být v budově nově poslechové zvony a sluchátka pro poslech audiodokumentů, vzpomínky přeživších mají běžet i na monitorech. 

V případě vyšší koncentrace návštěvníků, než bude kapacita multimédií, si lidé budou moct stáhnout soubory do telefonu prostřednictvím QR kódů. „Jedním z významných prvků bude jmenný vyhledávač obětí rasové a politické perzekuce vytvářený památníkem,“ upozorňuje náměstek ředitele organizace Vojtěch Blodig. 

Stávající podoba Muzea ghetta vznikla kolem roku 2000 a je už zastaralá. Nová expozice, kterou chystají historici památníku, má detailně představit dějiny ghetta v letech 1941–45 a nastínit, co vedlo k jeho vzniku a obecně k decimaci Židů. Architekti musí v návrzích myslet na bezpečnostní požadavky památníku, který je i kvůli vysoké návštěvnosti jedním z nejohroženějších náboženských cílů potenciálních teroristů v ČR. Budova je už v havarijním stavu. Spolu s novou expozicí tady budou muset nově udělat vodu, kanalizaci, elektřinu i plyn. 

O tom, kdo se nakonec ujme řešení těchto požadavků, rozhodne profesionální porota, které předsedá úspěšný architekt Ondřej Synek, v komisi je i architektka Markéta Bromová. Ministerstvo kultury, které památník zřizuje, už podobně soutěžil jiné velké investice svých příspěvkových organizací jako depozitáře Národní galerie nebo chystanou rekonstrukci Veletržního paláce. Terezínskou soutěž organizuje tým CCEA MOBA pod vedením architekta Igora Kovačevice. Ten v regionu připravuje i soutěž na novou sportovní halu v Žatci a také na adaptaci bývalé školy v Ústí na Transformační centrum, které má vést proměnu kraje po ukončení těžby uhlí. 

Kdo ho nakreslí? 

O prvenství v soutěži se utkají pražská studia AOC Architekti, Loom on the Moon, Marcela Steinbachová, Žalský architekti a bratislavský PLURAL. 
Studia, která nakonec neuspějí, získají odměnu 300 tisíc. Vítěz má za zakázku získat 14,685 milionu korun. 
Stavba včetně technologie, interiéru, výstavního systému, navigace a produkce digitálních častí má vyjít na 202,07 milionu korun. 
Vztah k regionu má studio Loom on the Moon 41letého architekta Martina Hejla. Rodák z Litoměřic navrhl multimediální výstavu Paměti národa v podzemí „Stalina“ na Letné.