Když občas zavolá seriálový Bart Simpson do baru U Vočka, jestli tam náhodou není nějaký Al Koholík, všichni pijani se zasmějí a tím to hasne. Jsou ale výtečníci, kterým podobná nevinná zábava nepřijde dost dobrá. Adresáty opakovaného volání bez důvodu jsou často lidé obsluhující tísňové linky. Poslední takový případ evidovala v uplynulých dnech policie.

42letého muže z Roudnice nad Labem nenapadlo nic lepšího než častovat obsluhu linky 158 vulgárními výrazy. „Policista ho upozornil, že se dopouští nezákonného jednání a blokuje tísňovou linku. Muž přesto ve volání z jedné roudnické telefonní budky pokračoval,“ vylíčila policejní mluvčí Pavla Kofrová.

Na místo vyrazila hlídka, která muže bezprostředně po ukončení hovoru zadržela. Šlo o známou firmu. Zlomyslného volání na tísňovou linku se dopouštěl opakovaně, v minulosti nejméně dvacetkrát. Za přestupkové jednání mu Český telekomunikační úřad může v krajním případě uložit pokutu až 200 tisíc korun.

Jeho mluvčí Martin Drtina potvrdil, že úřadu od dispečinků jednotlivých tísňových linek podněty ke správnímu řízení přicházejí. „V roce 2018 jsme vedli řízení o šesti přestupcích, ne všechna jsou už pravomocně ukončená,“ sdělil Drtina.

Se zbytečným voláním se policisté v okrese setkali i loni. „V lednu volal na linku 158 silně podnapilý 37letý muž z Libochovicka a dožadoval se policejní hlídky, která ho měla odvézt domů,“ popsala Kofrová. V listopadu zase 39letý muž oznámil loupežné přepadení na ulici před domem. Z následného šetření ale vyplynulo, že dotyčný si incident vymyslel.

„Tito lidé si patrně neuvědomují, že zatímco zcela zbytečně blokují telefonní linku tísňového volání, rychlou pomoc může potřebovat někdo jiný,“ zdůraznila policejní mluvčí.

Se zlomyslným voláním mají zkušenosti i záchranáři. Nemístné šprýmy si z nich tropí hlavně děti během prázdnin či volna. I když podle mluvčího krajské záchranky Prokopa Voleníka naštěstí spíš už ojediněle.

Omladina volá většinou z veřejných telefonních budek. „Jsou pak překvapení, když jim dispečer sdělí, že víme, odkud volají, jelikož se nám zobrazí adresa budky,“ doplnil Voleník s tím, že volání se pak už neopakuje.

Mluvčí krajských hasičů Lukáš Marvan poskytl Litoměřickému deníku zajímavá čísla, která vypovídají o enormním počtu zbytečných volání na tísňové linky v kraji. Hovorů bylo loni 278 217. Když odečteme počet předaných datových vět, tedy skutečných událostí, kdy bylo odbaveno a na složky Integrovaného záchranného systému v Ústeckém kraji předáno 24 286 datových vět, z toho na hasiče 6 510, na policii 8 394 a 9 382 na zdravotnickou záchranou službu, tak vyjde 253 931 ostatních volání.

Marvan připustil, že existuje množina hovorů souvisejících s těmi nutnými, takže toto hrozivé číslo neznamená skutečný počet obtěžujících volání. „Ale je jich většina,“ ujistil mluvčí hasičů s tím, že jejich počet naštěstí klesá díky zavedení blokace těch nejvíce zneužívajících čísel. Oproti roku 2017 se tak podařilo snížit počet hovorů asi o 48 500.

Podle statistiky volalo na tísňové linky loni každou hodinu průměrně 32 lidí z kraje, za den dispečeři přijali kolem 762 hovorů.