„Nyní projednáváme rekonstrukci aleje, která vede z lázní do středu obce. Měla by se opravit včetně veřejného osvětlení v části za mostem. Jednáme o úpravě pozemku na parkovišti a jeho opravě. Připravujeme klidovou zónu," nastínil plány starosta Josef Bíža. „Chtěli bychom možná ještě letos získat dotace. Konkrétně na zadržení vody v krajině a revitalizaci u ministerstva životního prostředí."

„Lázeňský areál je společnosti a myslím si, že se o něj starají. Poslední investice, která byla v předloňském roce, proběhla v pavilonu Kyselka. V současnosti v tomto objektu jsou standardně vybavené pokoje, jako je to ve všech podobných lázeňských zařízeních. Jsme rádi, že se obci podařilo získat statut lázeňských míst," konstatoval Josef Bíža.

Podle starosty přínos lázní pro obec je zejména v otázce zaměstnanosti. „Je to v okolí největší zaměstnavatel. Lázně v současnosti zaměstnávají zhruba 90 lidí. Společnost musela nějaké zaměstnance propustit, protože vedení reagovalo na snížení počtu pacientů a návštěvníků vzhledem k finanční situaci v lázeňství. Vzhledem k tomu, že to bylo očekávané, lázně zvýšily počet samoplátců," objasnil.

Druhým největším zaměstnavatelem v obci je základní škola a třetím největším zaměstnavatelem je přímo obec. „Ačkoliv jsme zemědělská oblast, zemědělci mají v současnosti kvalitní techniku, není potřeba tolik lidí. U nás převažuje rostlinná výroba, nikoliv živočišná," doplnil Josef Bíža.

Mšené-lázně jsou podle starosty s dopravní obslužností obce s okolními městy spokojeny. „Přes Mšené-lázně jezdí tolik autobusů, že jsou poloprázdné. Spojů je poměrně hodně. Máme spojení do Litoměřic, do Roudnice i do Slaného. Tam jezdí lidé do práce, někteří i na letiště do Prahy," řekl.

Obec má ještě jednu zajímavost. V Mšeném-lázních dva roky působí Výzkumný ústav balneologický, což je veřejná výzkumná instituce neboli oborové výzkumné centrum se specializovanou činností v oblasti balneologie. „Je to další zaměstnavatel, navíc vzdělávací instituce," dodal Josef Bíža.