Hrabkovští šli přitom mrazům naproti a snažili se strategické části vinic ohřát s pomocí balíků slámy. Se zapalováním balíků, jejich proléváním vodou a hlídáním, aby nic nechytlo, pomáhali vinařům dobrovolní hasiči z Velkých Žernosek.

Záchrana měla smysl, nepovedla se ale úplně, někde také révu poškodil žár ohně. Jak velké jsou skutečně škody, ukážou až příští dny a týdny.

Parafínové svíce známé z velkých moravských vinohradů neměly pro malá vinařství typu Hrabkovských finančně smyl. „To je o nákladu 90 tisíc korun na hektar,“ přiblížil vinař z Velkých Žernosek. Ten letos s pomocí balíků slámy jarní mrazíky řešil vůbec poprvé.

„Zapálili jsme je, nechali rozhořet a prolévali vodou, aby doutnaly,“ popisuje vinař s tím, že však s přáteli a s pomocí dobrovolných hasičů nezakuřovali celých 10 hektarů. Vybral si jen lokace s víny, která by chtěl udržet, a ty na strategických lokacích.

Při projížďce je vidět na vinohradech sice z velké části spálené víno, sem tam ale nadějné zelené očko je. Měsíc až dva nyní budou čekat, jestli vyleze jiné podočko a jestli nasadí hrozen. Hrabkovský má za sebou několik nocí strávených na vinicích. V noci z pondělí na úterý 23. dubna naměřili venku -3,2 stupně Celsia. „Lítal jsem tři noci po kopcích. Proudili jsme i vzduch, dnešní deštík tomu snad trochu pomůže,“ přemýšlí vinař s tím, že jeho odhad je nyní 70 až 80 procent spálené úrody.

Hrabkovský podobný „masakr“ pamatuje z roku 2011. A v rodině se tradovalo vyprávění o mrazech z let 1984-85, kdy vinaři obalovali kmínky papírovými pytli, ale stejně se kmínky roztrhly.

Starosti s mrazíky mělo hned několik dalších vinařů z velkožernosecké oblasti. Svědčilo o tom to, že pod Radobýlem bylo ve čtvrtek 25. dubna živo. Na polích byli agronomové a další pracovníci.

Trápí se ovocnáři obecně. „Zasáhlo nás to. Ještě stoprocentně neumíme říct, jak velkou část, ale určitě to bude víc než polovina,“ říká třeba Alena Petrásková z Ploskovic s tím, že hrušky pomrzly skoro všechny. „Jablka, tam něco asi zůstalo, ale co, to se teprve ukáže. Záleží na lokalitě,“ dodává sadařka s tím, že čím níž v mrazové kotlině, tím to bude horší. Meruňky v Ploskovicích zachránili díky tomu, že v sadech topili, velká poškození jsou ale u švestek.

Pláčou i drobní zahrádkáři. Co se týče celkové bilance ztrát kvůli mrazíkům na plodech v okresu, v bilanci je zatím opatrný šéf Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslav Šebek. „Někde můžou být škody fatální, ale že by byla pryč kompletně úroda, to asi ne,“ podotýká Šebek s tím, že v pondělí odpoledne budou dopady mrazů tématem schůze ASZ a tam se nejspíš rozhodne i to, jestli budou soukromí zemědělci usilovat o mimořádné kompenzace od ministerstva zemědělství.

Částečně může pokrýt dosavadní ztráty u zemědělců pojištění.

Mohlo by vás zajímat: Nejen prášky. S dětským trápením i závislostmi pomáhá i písek a kamínky z Milady

Malé pískoviště i košík s kamením používají v terapiích dětská psychiatrička a adiktolog v Litoměřicích | Video: Deník/Jaroslav Balvín