Milešov je pro vědce klenot

Za tu dobu se jejich týmu podařilo objasnit řadu tajemství, která Milešov skýtá. Své poznatky se nyní chystají shrnout v připravované výstavě. V příštím roce se pak zájemci dočkají i knihy.

„Objevů už byla skutečně celá řada. Vyzdvihl bych ale skrytou židovskou modlitebnu v bývalém vdovském sídle nedaleko zámku, nazývaném též hradčanský dvůr," zmiňuje jeden z úspěchů projektu Antonín Kadlec z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Modlitebnu tým objevil při zaměřování sídla v podstatě náhodou. Hebrejské nápisy se na stěnách komory ukázaly až po orosení vodou.

Historici se však už mohou pochlubit i řadou dalších výsledků své práce. V té jim velkou měrou napomáhají také místní. Třeba při pátrání po ztracené soše svatého Josefa.

„Měli jsme jen několik málo stop o tom, kde socha stála a jak vypadala. Na místě ale dodnes nezůstalo nic. Když už jsme se začali smiřovat s tím, že se víc nedozvíme, ozval se nám pan Bouše z Milešova, že podstavec té sochy leží ve fragmentech v depozitu Ředitelství silnic a dálnic. Dnes už je opět vztyčen ve svahu u odbočky do Černčic, kde stával původně," popisuje pátrání historiků Kadlec.

Samotnou sochu se badatelům objevit zatím nepodařilo, mají pouze její fotografii. „Je možné, že ji v minulosti někdo v dobré víře ukryl, aby se nepoškodila. Bylo by úžasné, kdyby se našla," dodává pracovník památkového ústavu.

Milešovští si vedle opětovného vztyčení podstavce sochy svatého Josefa (vpravo na pohlednici z roku 1927) mohli také povšimnout proměny sochy svatého Prokopa u cesty na Páleč, který od konce 90. let postrádal hlavu. Po restaurátorském zásahu je možné mu znovu pohlédnout do tváře.

Cíl: zdokumentovat

Cílem výzkumu v Milešově je vytvořit k jednotlivým objektům s historickou či kulturní hodnotou dokumentaci a pokusit se tak mimo jiné nastartovat jejich obnovu. 3D modelováním už prošly například prvky z kostela svatého Antonína Paduánského, který tvoří výjimečnou dominantu obce, nebo kaple se sousoším Kalvárie. Zůstanou tak, alespoň v digitální podobě, uchované napořád.

„V našich řadách jsou výborní fotografové, geodeti, měřiči, specialisté na různé typy památek, odborníci na vytváření 3D modelů, IT specialisté, badatelé v archivech, ale rovněž lidé zajišťující projektový servis a mnozí další," vypočítává Kadlec odborníky, kteří se na tříletém projektu NAKI financovaném Ministerstvem kultury, jenž se letos blíží do finiše, podílejí.

Součástí projektu je i tvorba mapové aplikace zaměřující se na proměnu kulturní krajiny v Milešově a druhé upozorňující na ohrožené památky severozápadních Čech od Karlovarska po Liberecko.

Část své práce rozsáhlý tým představí už v dubnu, kdy se chystá otevřít výstavu na ústecké univerzitě. Ta se následně přesune do ústeckého kostela sv. Vojtěcha a odtud do sídla památkářů na zámek do Krásného Března. O umístění v Milešově či nejbližším okolí se teprve jedná.

Jak lze pomoct?

Už v příštím roce pak budou moct zájemci také zalistovat v knize, která se milešovským památkám bude věnovat podrobně. Do té doby je stále možné přispět fotografiemi či vzpomínkami. Kromě sochy svatého Josefa se zatím nenašla například socha svatého Zikmunda. „Stála u bývalého hřiště. Může se tedy stát, že ji někdo mimoděk zachytil při fotografování krajiny či rodiny," přibližuje Kadlec.

Podle jeho slov historikům chybí také lepší dokumentace Jezulátka z menšího piedestalu u bývalé školy, poškozených maleb zahradního Cassina v zámecké zahradě, zámku samotného, hospodářského dvora, mlýnů, pivovaru a dalších objektů.