Boj se svrabem se však zatím příliš nedaří. Lidé bez domova léčbu nevyhledávají, dokud pro ně svědění kůže není nesnesitelné. Zlikvidovat se zatím nepodařilo ani ohnisko nákazy v opuštěném objektu bývalé octárny v ulici Na Kocandě, kde bezdomovci našli svůj úkryt před zimou.

„Mohu potvrdit, že u některých našich klientů jsme zjistili výskyt svrabu. Lékařsky je onemocnění potvrzené u tří, čtyř, nyní už možná u pěti z nich. Odhadujeme ale, že těch, kteří se potencionálně mohli nakazit nebo jeví příznaky svrabu, jako časté škrábání, je kolem deseti až patnácti," řekl Deníku vedoucí azylového domu, noclehárny a terénního programu litoměřické Naděje Robert Krejčí.

Ohniskem nákazy je podle něj opuštěná budova bývalé octárny v ulici Na Kocandě, kde bezdomovci našli úkryt před zimou.

„Potíž je, že se jedná o soukromý objekt. Majitelku už jsme kontaktovali, aby ho zabezpečila proti vniknutí. V tuto chvíli bez jejího souhlasu nemůžeme dělat nic, ani budovu vydezinfikovat. Pokud vlastník nezareaguje, bude město muset tu situaci řešit třeba v součinnosti s policií," sdělil místostarosta Litoměřic, jenž má v gesci sociální oblast a zdravotnictví, Pavel Grund.

Co je svrab?Svrab je infekční kožní onemocnění, které způsobuje roztoč zákožka svrabová. Samička v pokožce vytváří chodbičky, v nichž kálí a klade vajíčka. Na kůži se objevují červené pupínky, které svědí. Onemocnění je relativně časté v prostředí s větším pohybem lidí v kombinaci s nižší úrovní hygieny.

Dokud se ohnisko nepodaří zlikvidovat, podle Grunda hrozí, že se vyléčení nakazí znovu, hned jak se na místo vrátí.

Další problém je, že lidé bez domova často odmítají jakékoli lékařské vyšetření a svědění pokožky řeší, až když je pro ně samotné nesnesitelné. „Musejí chtít sami. My s tím nic neuděláme, nemůžeme je honit po náměstí a po městě a nutit k lékaři. A žádný doktor zatím nebyl ochotný vydat se za nimi do terénu," uvedl Robert Krejčí z Naděje.

Podezřelého z nákazy by měl podle jeho slov především vyšetřit lékař. Pokud svrab potvrdí, je třeba předepsat nemocnému léčivou mast. Tu je nutné aplikovat na tělo po osprchování, pak se pacient musí převléci do čistých šatů.

„Poté by se měl pro jistotu ještě přemazat. Doma není problém podmínky aplikace dodržet, ale tihle lidé žijí na ulici, různě v brlohách, nemají zázemí k tomu, aby se tak snadno vyléčili," popsal vedoucí terénního programu Krejčí.

Jak se chránit?Nejlepší prevencí je dodržování hygienických pravidel: důkladně si mýt ruce, vyhnout se používání cizích lůžkovin a hygienických potřeb, pravidelné praní a žehlení ložního prádla.

Chybí čisté oblečení, deky a boty
Neziskovým organizacím, které v Litoměřicích působí, se navíc tenčí zásoby oblečení, které by mohly lidem bez domova věnovat.

„Akutně nám chybí hlavně deky a boty, ale i spodní prádlo a oblečení obecně," řekl Robert Krejčí. Lidé, kteří by chtěli pomoci, mohou věci darovat kdykoli v azylovém domě v Želeticích, kde je nepřetržitá čtyřiadvacetihodinová služba.

Situací ve městě se zabývají i hygienici. Ředitel Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Josef Trmal ale uklidňuje veřejnost. „Pokud člověk není v přímém až intimním kontaktu s nakaženým, jakým je sdílení postele, ložního či spodního prádla, riziko přenosu nemoci je minimální. Samozřejmě ale lze doporučit častější hygienu rukou a výměnu oblečení," dodal Trmal.