Podle zákona by se obce měly snažit zjistit, kolik a jaký odpad jejich obyvatelé vyprodukují. Téma bylo na programu členské schůze Sdružení obcí pro nakládání s odpady okresu Litoměřice (SONO). Odpad v popelnicích nyní svozová firma FCC BEC neváží podle jednotlivých obcí, ale jako celek, samosprávy proto žádají spravedlivější vyfakturování. Zástupce společnosti obcím proto prezentoval nové možnosti svozových vozů, které mají technologii, jež dokáže zvážit, kolik v té které obci nabraly odpadu.

„Představili jsme starostům zkušenosti, které jsme nabyli při zavádění pilotního projektu během čtyř let v 15 obcích Středočeského kraje. Ukázali na pozitiva, což je především škála možností sledování svozu, ale současně informovali o zvýšení nákladů spojených s tímto komfortem. Jsme připraveni o možnosti vážení odpadu dál jednat jak s radou SONO, tak s každou obcí na Litoměřicku. Zájemcům poskytneme prezentaci k další studiu,“ uvedl zástupce společnosti FCC Ondřej Jahoda.

Vrchlabští hokejisté si v derniéře letošního kalendářního roku připsali hladkou výhru nad Litoměřicemi.
Kališníky sráží produktivita. „Dva góly z padesáti střel je málo," ví Tvrzník

Problémy, které zřejmě obce od projektu odradí, může být vyloučení svozu odpadu z kovových popelnic, postrádání smyslu svozu v městských sídlištích z důvodů neadresnosti jeho ukládání. „Komfort je dobrá věc, ale převážnou část našich obcí zajímá především objektivní objem sváženého odpadu, který jejich obyvatelé vyprodukují. V Žalhosticích se nám totiž rozcházejí naše počty, které jsme si dokázali sami spočítat v nákladech a objemu odpadu, s vyfakturovanými údaji od svozové firmy,“ upozornila v diskusi zastupitelka obce Alena Vacková.

Další diskutující upozornili na chybějící návaznost změn v zákonech o odpadech a obalech. „Jsme svědky toho, že zásilkové firmy v současné době ještě ve větší míře rozesílají balíky v obalech, které svým objemem mnohonásobně převyšují objem samotného zboží. Tyto služby se budou ještě víc zvyšovat a tím nabyde i objem recyklovatelného odpadu a pro nás náklady na svoz a zvýšený počet nádob,“ upozornila starostka Chodoun – Lounek Marie Cimrová.

Členská schůze přijala řadu usnesení platných nejen pro radu SONO, ale i pro 94 členských měst a obcí. „Rostou nám provozní náklady nejen na rekultivaci skládky, ale například s úpravou a ukládáním velkoobjemového odpadu. Lidé do kontejnerů ukládají takový odpad, který drtič nedokáže zpracovat. Při hutnění nerozdrceného materiálu dochází k tvorbě kavern, ve kterých se může hromadit bioplyn způsobující pozdější zahoření skládky. V praxi to znamená zvýšení nákladů na opravy drtiče a také na hašení zahoření,“ upozornil ředitel rady SONO Petr Medáček.

Zubrnická museální železnice pořádala v sobotu poslední brigádu na obnově kolejí. Brigádníci klestili náletové dřeviny v okolí trati.
FOTO: Brigádníci uklízeli na někdejším úštěckém nádraží

Sdružení se proto rozhodlo vydat leták, který obyvatelům obcí osvětlí nakládání s velkoobjemovým odpadem. „Rada dostala mimo jiného za úkol pokračovat v jednání se svozovými firmami o projektu vážení odpadu a se společností Lafarge o výstavbě separační linky. Členská schůze také doporučila provozující společnosti SONO Plus na skládce v Čížkovicích, aby upravila ceny za ukládání odpadu v příštím roce na základě zvýšení provozních nákladů a výše rezervního rekultivačního poplatku,“ vysvětlil Medáček.

Petr Medáček upozornil i na problém, který dosud obce neřešily. „Při stanoveném ročního limitu 200 kg odpadu na občana a rok, což je jakýsi pardon státu pro obce před navýšením poplatku z 500 Kč na 800 korun, by si obce měly zjistit, jak s odpadem hospodaří firmy provozující na jejich území. Naše město Budyně, které eviduje z loňského roku na obyvatele a rok 185 kg uloženého odpadu, odhalilo, že dohodu s firmou o svozu odpadu má pouze sedm společností, ale podle Živnostenského úřadu v jeho působnosti podniká 150 subjektů. Většina z nich tak výrazně „přispívá“ do společného objemu odpadu. Je docela možné, že u jiných měst a obcí mohou firmy ovlivňovat limit ještě výrazněji,“ dodal Medáček.                 

Za odpad zaplatí více lidé v Litoměřicích. Se zvýšením poplatku z 498 na 696 korun souhlasili na prosincovém zasedání tamní zastupitelé. Stalo se tak po 14 letech, kdy se poplatek nijak neměnil. „Produkce odpadu v litoměřických domácnostech každý rok stoupá, proto stát v dalších letech náklady spojené s likvidací těchto druhů odpadu ještě zvýší. Město každý rok vynakládá značné prostředky na vybavenost sběrných míst, zvýšení četnosti svozu kontejnerů a provoz sběrného dvoru,“ uvedl vedoucí litoměřického odboru životního prostředí Pavel Gryndler. Plátci musí poplatek uhradit do 31. října, ale mohou si platby rozložit na čtvrtletní splátky nebo měsíční, které činí 58 korun.