Pozornému návštěvníkovi ovšem utkví v paměti rovněž obrovské areály, které se ve městě nacházejí, mnohé ve velmi špatném stavu. Přestože v Terezíně fungují desítky organizací a spolků, často se mu právě i kvůli obřím nevyužívaným objektům přezdívá město duchů.

Pět důležitých budov už prošlo půlmiliardovou rekonstrukcí z evropského dotačního projektu. Řeč je o Retranchementu 5, Kavalíru 2, Dělostřeleckých kasárnách, Jízdárny a okolí Litoměřické brány. Peníze putovaly v letech 2010-2015 přes zájmové sdružení právnických osob Terezín-město změny (TMZ). V něm zasedají zástupci města i kraje.

Sdružení vzniklo proto, že samotný Terezín na opravy neměl peníze, roční rozpočet se za poslední roky pohyboval kolem 40 až 50 milionů korun, avšak hodnota spravovaného majetku je v miliardách.

KDO SE O NĚ POSTARÁ?

Udržitelnost evropského dotačního projektu ovšem příští rok končí a zanikne i samo sdružení. Před městem tak nyní vyvstala otázka, kdo se o opravené objekty postará. „Terezín byl postaven jako vojenské město, pak se zrušila armáda a stalo se z něj město duchů. Je návrh, že těch pět opravených objektů by kraj převzal. Vznikla by příspěvková organizace nebo bychom objekty převedli pod některou z našich kulturních organizací,“ říká hejtman Oldřich Bubeníček.

Do konce roku musí podle hejtmana k věci přijmout usnesení zastupitelstvo. „Příští rok je volební a nové zastupitelstvo musí mít připravený nějaký plán. Když ale zůstane starost o budovy v Terezíně jenom na kraji, tak nás to nesmírně finančně zatíží. Pomoci by měl určitě i stát,“ podotýká hejtman.

Jak potvrdil starosta Terezína René Tomášek, celou věc předloží na stůl městským zastupitelům, kteří zasedají 2. září. „Předběžně je u nás shoda na tom, že bychom podpořili variantu vzniku příspěvkové organizace pod Ústecký krajem, kam by se nemovitosti převedly,“ sděluje starosta. Varianta převodu nemovitostí na stát je podle jeho slov schůdná, nikoli však lepší. „Je nám bližší košile než kabát, takže my máme blíž ke kraji než ke státu. Kraj ví, do čeho jde, město má majetek, který je neúnosný k velikosti a počtu obyvatel,“ reaguje Tomášek.

KAMPUS NEVYŠEL

S ním souhlasí i krajský radní Miroslav Andrt, jenž je i členem TMZ. „Někdo může říci, že historicky udělalo chybu tehdejší vedení města, když na sebe od státu vzalo rozsáhlé majetky včetně opevnění s vojenskými objekty. Kdysi byly v plánu velkolepé záměry vybudovat z Terezína univerzitní kampus, ty ale vzaly za své. Rozsah majetku je vzhledem k malému městu a rozpočtu nesouměřitelný. Měl by se k tomu postavit čelně stát,“ podotýká Andrt, který stejně jako hejtman vítá převedení pěti budov pod novou příspěvkovou organizaci kraje.

To ovšem kritizuje opozice. „Příspěvkových organizací má kraj až přespříliš mnoho. Končí nám konjunktura ekonomiky a ještě si přikládat a dále zadlužovat kraj není úplně rozumné. Tohle by chtělo opravdu podrobněji probádat. Naposled kraj založil příspěvkovou organizaci pro krajskou dopravu občanům to spíše udělalo vrásku na čele a z hlediska krajských peněz nás to zasáhlo miliardovým dluhem,“ připomíná krajský zastupitel a primátor Teplic Hynek Hanza.

U evropského projektu od začátku stojí vedoucí odboru rozvoje a výstavby Terezína a zástupce ředitele TMZ Róbert Czetmayer. „Objekty byly v rámci dotačního programu komplexně rekonstruované a v současné době nevyžadují další investiční náklady ani nejsou požadavky na rozšíření,“ potvrzuje Czetmayer s tím, že pět opravených budov je využívaných. „Přeplňujeme parametry projektu a projekt přináší oživení do města, například má u nás sídlo Vysoká škola aplikované psychologie,“ dodává Róbert Czetmayer.

Do Malé pevnosti spadající pod Památník Terezín, který spravuje ministerstvo kultury, zavítá ročně kolem 300 tisíc turistů. „Rozvoj cestovního ruchu dnes odpovídá velmi skromným finančním možnostem města Terezín a právě masivní podpora ze strany kraje by tuto situaci mohla pozvednout na mnohem vyšší úroveň. Shodli jsme se na tom jak se zástupci CzechTourism, tak se zástupci Destinační agentury České středohoří,“ zmiňuje Czetmayer.

Samotný územní rozvoj Terezína je podle jeho slov limitovaný pravidly městské památkové rezervace. I tak radnice v současné době připravuje studii na využití dalších čtyř doposud nevyužitých rozsáhlých objektů. „Výsledek studie se má stát součástí celkové strategie urbanistického řešení celého Terezína. Na tomto dlouhodobém projektu jsme začali spolupracovat s fakultami architektury ČVUT Praha. Pro rozvoj našich obcí České Kopisty, Nové Kopisty a Počaply je také do budoucna zcela zásadní ochrana před povodněmi umožňující rozvoj těchto obcí,“ doplňuje Czetmayer.

ČEKÁNÍ NA UNESCO

Budoucnost města tak zatím zůstává v nejasných obrysech a před sebou má mnohé výzvy. Dlouhodobě se například touží dostat na Seznam světového dědictví UNESCO.

„Město je zapsané na Indikativním seznamu potenciálních kandidátů ČR na nominace na Seznam světového dědictví. V tuto chvíli ale není příprava nominace aktuální případné připojení k už zapsanému statku světového dědictví vaubanovských pevností Francie není bohužel průchozí, jak jsme byli opakovaně upozorněni francouzskou vládou. Jiný koncept případné nominace není v tuto chvíli konkretizován,“ uvádí za tiskové oddělení ministerstva kultury Petra Hrušová.

Podle Andrta by ve hře mohlo být využití Terezína pro státní instituce. „Nejde jen o rekonstrukci domů, musí se najít i jejich využití, aby nebyly prázdné a měly smysluplný obsah. Dnes je Terezín dostupný z Prahy po D8, dovedu si tak v něm představit detašovaná pracoviště centrálních úřadů,“ dodal Andrt.