Lyžaři a snowboardisté tak přicházejí o možnost zimních radovánek za humny. Důvody, proč se TJ Slavoj rozhodla vleku zbavit, jsou pochopitelné. Koneckonců korespondují se snahou sportovců převést na město Litoměřice areál koupaliště na Písečném ostrově.

Tím je stále klesající částka, kterou TJ Slavoj – stejně jako ostatní sportovní a tělovýchovné organizace v České republice – dostává každoročně do své pokladny od Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV). A tento fakt silně omezuje investiční plány.

Druhým argumentem pro prodej lyžařského vleku je od roku 2005 upadající zájem lyžařů o lbínský svah.

I když byl sníh, lyžaři nepřijeli

Obojí potvrzuje manažer TJ Slavoj Václav Sadil. „Z posledních informací, které proběhly i médii, lze usuzovat, že dotace od ČSTV rozhodně vyšší nebudou a situace se spíše ještě zhorší. V posledních letech na vlek, jehož provoz byl pochopitelně dotován, už nejezdilo tolik lidí, kolik bychom si představovali. Vlek totiž nevyužívali ani v době, kdy sníh byl,“ říká Sadil.

„Nemohl si vydělat. Platili jsme pozemek, provozní náklady, zaměstnance, i když nebyla návštěva. A pro nás je každá koruna dobrá. Vlek jsme prodali za 70 tisíc korun,“ dodává.

Jeho slova potvrzuje i Ladislav Beneš, který měl dlouhá léta provoz lyžařského vleku na Lbíně na starosti. „Před dvaceti let sem jezdil plný autobus, lidé měli zájem, každý lyžoval. Na začátku jezdily i školy, teď už ve třídách lyžuje třeba jen pár dětí. A na druhé straně: naše nabídka teď už nebyla srovnatelná s okolím, je jiná situace. Co stačilo v ještě v devadesátých letech, dnes prostě nestačí,“ naráží na potřebu umělého zasněžování Beneš. To by znamenalo nemalou investici, na níž však tělovýchovná jednota prostředky nemá.

Stěhoval se blízko, do Tašova

Na místě tak zůstala pouze dřevená chata, která sloužila jako zázemí vleku. Tu, jak uvedl Václav Sadil, TJ Slavoj případnému zájemci může přenechat.
Vlek – lana, kola, sloupy, celá technologie – putoval vlastně jen „přes kopec“, do Tašova na Ústecku. Zakoupili ho provozovatelé tamního lyžařského vleku.

„V Tašově tedy už jeden vlek mají, k dispozici také dvě sněžná děla, což je rozhodující. A náš vlek tam už stojí, připravený na sezonu,“ sdělil Ladislav Beneš.

Statistiky jsou neúprosné

Bývalý provozní lbínského vleku Ladislav Beneš pro Deník dokumentoval statistickými čísly několik posledních sezon na Lbíně. Zlom podle něj nastal před čtyřmi lety.

„Jedna z nejlepších sezon v historii byla v roce 2005, když ji vezmu jako sto procent. V tomto roce se uskutečnilo 25 600 jízd na kotvách. Rok poté, i když bylo hodně sněhu, jsme registrovali už jen polovinu, tedy 12 400 jízd,“ dokládá Ladislav Beneš.

Poté následovaly tři „hluché sezony“. V roce 2007 si přijelo za celou sezonu zalyžovat opravdu málo lidí – dokazuje to jen 2 200 absolvovaných jízd na vleku. Doslova katastrofální byla z tohoto pohledu zima 2008 – 1200 jízd. Letos jich bylo 2300.

„Letošní rok přitom byl sněhově skoro jako rok 2006, ale propad oproti němu byl 80 procent,“ uzavřel Beneš.