Zmatek vnáší do předvánočního stánkového prodeje zaváděná elektronická evidence tržeb (EET). Řada stánkařů je tímto strašákem znechucená a znepokojuje je, že někteří ostatní trhovci prodávají legálně bez účtenek.

Mezi ně patří například prodejci kaprů, kteří letos dostali z EET výjimku. „Prodejci kaprů a sladkovodních ryb mají každý rok až do roku 2019 od 14. prosince do Štědrého dne výjimku a nemusí elektronicky evidovat své tržby,“ potvrdil specialista na elektronickou evidenci Aleš Hájek.

Výjimkou se vláda zabývala kvůli podnětu rybářského svazu, kde hlavním argumentem byly možné technické problémy – zařízení by v mokrém prostředí u kádí v kombinaci s teplotami hluboko pod bodem mrazu nemusela fungovat. Pohled na gumové rukavice potřísněné zmrzlou krvía stůl posetý odřezky rybích vnitřností potvrzuje, že by výdej účtenek úplně jednoduchý nebyl.

Prodejci ryb situaci vnímají jako neférovou vůči ostatním stánkařům, z nichž někteří už musí tržby evidovat, úlevu ale neskrývají. „Je to šaškárna, ale nic s tím neuděláme, je to zkrátka takhle uzákoněné. My jsme rádi, že si nemusíme pořizovat pokladnu kvůli čtyřem dnům v roce. Zbytek roku stánkový prodej neděláme,“ říká prodejce ryb na litoměřickém náměstí Miroslav Patočka.

Komplikovaný je pro stánkaře i prodej jmelí. Pokud prodejce nakoupí a dál přeprodává zelené svazky, jde o maloobchodní prodej a spadá do druhé vlny evidence platné od letošního března.

„Značně nám to prodej komplikuje,“ stěžuje si prodavačka. Ta vydávat účtenku za prodané jmelí nemusí pouze v případě, že je zlaté nebo jinak ručně upravené. Vnáší totiž do prodeje vlastní kreativitu, a tím pádem se jedná o vlastnoruční výrobek, za který kupující dostane účet až v době, kdy bude platit čtvrtá vlna EET.

„Snažíme se všechno jmelí nazdobit a vyhnout se tak povinnosti vydávat účtenky,“ dodává prodavačka. Stejně jsou na tom i trhovci prodávající adventní věnce nebo jiné dekorace. Na stánku nabízí vlastní produkty a pro letošek ještě registrační pokladny řešit nemusí.

Řada prodejců svoji účast na trzích za rok nepotvrdí. „Vykašleme se na to, nemá to smysl. Máme to jako občasný přivýdělek a nebudeme kvůli tomu kupovat pokladnu nebo tablet,“ tvrdí prodejce stánku s cukrovinkami na lovosickém náměstí.

Jiní jsou rozhodnutí se s EET poprat. „I když je to pro nás velká investice a komplikace, pokladnu pořídíme a budeme fungovat dál,“ říká sousední stánkař.

Kde dobře koupíte na Litoměřicku?Litoměřice, Mírové náměstí: kapr: 92 Kč/kg, pstruh: 169 Kč/kg, amur: 99 Kč/kg
Další služby: Usmrcení a kuchání pstruha 10 Kč. Usmrcení a odkrvení kapra a amura 25 Kč, kuchání 45 Kč.

Kapři nemají v českých rybnících konkurenci. Zdražili o pár korun. A často zamíří do Polska

Vánoční kapr vám letos vítězství v Účtenkovce nepřinese. Jejich prodejci dostali výjimku z EET, a tak nebudou muset zkřehlými prsty spolu s rybou vydávat i účtenky z elektronické evidence tržeb. A že by jich bylo. Kapr totiž zůstává naprostou jedničkou na štědrovečerních stolech. Živých či čerstvě vykuchaných ryb se ročně prodá kolem devíti tisíc tun, přičemž v naprosté většině jde právě o kapry.

V rybnících totiž prakticky nemají konkurenci. Z dat Rybářského sdružení ČR vyplývá, že kapr představuje skoro devadesát procent produkce tuzemských ryb.

Zajímavé je, že pokud neskončí na českých, moravských či slezských talířích, zamíří nejčastěji do Polska. To od Německa převzalo pozici největšího dovozce živých českých kaprů. V Polsku jich loni skončily přes čtyři tisíce tun, v Německu zhruba polovina.

A kolik letos za štědrovečerní kapry zaplatíte? Proti loňsku podražili jen o pár korun na kilogram živé váhy. Třeba na jihočeských sádkách se prodávají od 70 do 89 korun. V ulicích měst byste za ty „výběrové“ měli zaplatit nejčastěji do stokoruny za kilogram.

Jelikož ale platy rostou ještě výrazněji, za průměrnou mzdu si jich letos můžeme pořídit mírně víc než třeba na sklonku komunismu. Ceny kaprů prodávaných před Vánocemi v kádích sice statistici nesledují, ale hlídají, kolik stojí v obchodech. Tito vykuchaní, rozporcovaní, chlazení či mražení se nyní dají pořídit za 182 korun za kilo. V roce 1989 sice stáli čerství kapři 20 Kčs za kilo, jenže to v přepočtu na dnešní mzdy dělá 183 korun.

Obdobně je na tom i hlavní surovina na bramborový salát: kilo brambor nyní vychází na 13 korun, na sklonku komunismu to (v přepočtu na dnešní plat) bylo skoro 15 Kč. A dokonce i vejce, která oproti loňsku výrazně zdražila, jsou pořád levnější než v roce 1989. Nyní za deset vajec zaplatíte 50 korun, což je sice o 16 Kč víc než loni, ale v roce 1989 stály v přepočtu na dnešní plat 119 korun.