„Megatatranka dokonce bude mít i svůj obří obal,” usmívá se mluvčí společnosti Mondeléz Eva Železná. Právě v lovosickém závodě této firmy aktuálně vyrábí tatranku, která se má stát největší na světě. Pokud oplatku z Lovosic oficiálně schválí pelhřimovská agentura Dobrý den, tak by mělo dojít k jejímu zápisu do Guinnessovy knihy rekordů.

Co se nyní děje s obří tatrankou?

Aktuálně tuhne kakaová poleva megatatranky v prostorách firmy Mondeléz v Lovosicích a čeká na oficiální schválení její rekordní velikosti a zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Jak potvrdila tisková mluvčí firmy Mondeléz Eva Železná, tatranku nakonec snědí účastníci rodinného Bezvafestu v Litoměřicích.

A jak taková obří tatranka vzniká? Jednorázové oblečení, zakrytí vlasů a u vousatých mužů i brady, to je podmínka pro vstup do výrobní haly. Těsně před vstupem je nutno umýt a vydesinfikovat ruce a stroj každému okartáčuje boty. Teprve pak je možné vstoupit do výrobny v lovosické firmě Mondeléz. To platí i v případě výroby megatatranky, jejíž finální dokončení sice probíhá mimo samotnou výrobnu, ale pláty, z nichž se skládá, se vyrábí právě tady.

Základem běžné i obří tatranky je právě pečený plát z pšeničné mouky. Pro běžnou velikost projede strojem s ostrými planžetami, pro megatatranku zůstává vcelku. Planžety plát nařežou na příslušnou velikost. Rozdíl mezi maxitatrankou a běžnou tatrankou je nejen ve velikosti, ale i podílu ruční práce. Běžně je výroba plně mechanizovaná. Stroje namíchají směsi ve správném poměru, pec je také plně automatická, namáčení do směsi, slepování i balení dělají stroje. Lidé hlavně kontrolují bezproblémový chod a doplňují suroviny. V případě megatatranky je ale finální fáze ryze ruční záležitost.

Mnoho obstarají stroje, lidé jsou tu ale také podstatní.
Tatranky, esíčka, tucky. Sušenky z Lovosic jdou i do Anglie a na Blízký východ

Samotný nerozřezaný plát je totiž extrémně křehký. „Velký tatrankový plát velmi křehký. A těch je potřeba navrstvit několik na sebe a následně opatřit kakaovou polevou. U běžných malých tatranek se to dělá strojově, ale tyto unikáty se musí dělat ručně,“ říká technolog společnosti Mondeléz Roman Kozák„Já například ho neumím vzít tak správně, aby se nezlomil, to chce opravdu velkou praxi,“ přiznává Kozák.

Chce to velkou praxi a šikovné ruce. Ty evidentně má 72letá Marie Horáková, která je jednou z hlavních postav při výrobě obří tatranky. Do továrny nastoupila jako zaměstnanec už v roce 1970, tři roky předtím tam navíc brigádničila. Při výrobě megatatranky předvádí svou zručnost a zkušenost.

Sesuv půdy na stavbě dálnice D8
Svah se pohnul a zasypal novou dálnici D8. Je výročí událostí u Dobkoviček

Současná velká tatranka rozhodně není první, kterou vyrábí. V Lovosicích jich vznikly už stovky. „Za tu dobu, co jsem ve firmě, jsem jich mohla udělat kolem tří stovek,“ zavzpomínala Marie Horáková. Ta současná je ale podle „paní Marušky“, jak se o ní ve firmě mluví, největší. Rekordní.

„Občas velké tatranky používáme jako marketingové předměty,“ přiznává tisková mluvčí firmy Mondeléz Eva Železná, zatímco Marie Horáková z kyblíku nabírá kakaovou směs a opatrně slepuje jednotlivé pláty. Finální prací je pak natřít boky, což vyžaduje um, neboť jednotlivé kusy se po kakaové vrstvě posouvají. Pak už musí výrobek jen zchladnout, aby hmota ztuhla.

Rozdíl mezi sušenkou
a oplatkou


Přestože jsou tyto pojmy často zaměňovány, jde o dva rozdílné typy pochutin. „Sušenka je suchá a z jednoho kusu pečená, zatímco oplatka se skládá z plátů. Typická oplatka je například tatranka,“ vysvětlil Roman Kozák, který má ve firmě Mondeléz na starosti výrobní technologie.

Při přípravě plátů se kromě dalších surovin spotřebovaly více než 4 litry vody. Ta se ale odpařila během pečení. „Mouku máme od českých zemědělců, ale původ vajíček se může měnit podle situace na trhu. A protože tatranky mají svou specifickou recepturu a konkrétní ingredience, tak do kakaové hmoty přidáváme mléko dovezené z Alp,“ přiznala mluvčí Eva Železná.

V Lovosicích přitom vznikají nejen tatranky, kterých se do Česka a Slovenska loni prodalo téměř 39 milionů kusů, ale i celá řada dalších dobrot, které se následně vyváží do celého světa, včetně Austrálie. „Tam putuje například výrobek, který našinci znají pod názvem BB Dobré ráno. Musí se ale přizpůsobit australským normám a požadavkům,” dodala Železná.