Součástí nového technologického komplexu, jehož výstavbu chce firma zahájit už na začátku příštího roku, budou jednotky pro výrobu dusičnanu a síranu amonného, univerzální granulační linka, sklady surovin a produktů i chladicí mikrověže.

Riziko: havárie
Zahájení nového provozu nemá mít na zdraví lidí a životní prostředí významný vliv. Potencionálním rizikem jsou podle dokumentace možné havárie. Pozitivem má být naopak zachování pracovních míst i to, že moderní technologie umožní umělá hnojiva vyrábět bezodpadově.

„Účelem záměru je modernizace stávajícího zařízení a posílení jeho kapacity," stojí v oznámení záměru. Rozšířit se má i výrobkové portfolio.

Nové provozní celky vyrostou v severovýchodní části areálu chemičky a využijí tak stávající infrastruktury. Podle mluvčího skupiny Agrofert, která zastřešuje mimo jiné i Lovochemii, Karla Hanzelky, bude výstavba stát  zhruba 1,5 miliardy korun.

Výroba v roce 2017
„Předpokládaný termín zahájení nové výroby je polovina roku 2017," doplnil Hanzelka. Opuštěné objekty stávající technologie nechá Lovochemie poté zlikvidovat.

Záměr lovosické chemičky v současnosti prochází procesem EIA. Posudek k vlivu záměru na životní prostředí si v srpnu nechalo zpracovat Ministerstvo životního prostředí (MŽP), v jehož čele stojí exředitel a do konce ledna 2014 také předseda dozorčí rady Lovochemie Richard Brabec. Posudkář vydal souhlasné stanovisko.

Umístění záměru.

Vyjádření se k EIA mají na programu čtvrtečního zasedání také lovosičtí zastupitelé.

K možnému střetu zájmů se ministerstvo vyjádřilo po uzávěrce novin. „Ministr životního prostředí do procesu EIA nijak nezasahuje. Každý proces posuzování vlivů na životní prostředí vede věcně příslušný odbor na MŽP. Jedná se o odborný proces, skládá se z několika posudků, veřejného projednání či vypořádání připomínek veřejnosti," sdělila za ministerstvo mluvčí resortu Petra Roubíčková.

Pro rozšíření výroby hnojiv v Lovosicích hraje především fakt, že nová technologie vznikne ve stávajícím areálu chemičky.

Bez zátěže?
„Záměr je realizován uvnitř stávajícího průmyslového území, na jehož obraz a aktivity jsou místní lidé zvyklí. Nebude tedy zřejmě znamenat novou psychickou zátěž z narušení krajinného charakteru, zejména také proto, že nejbližší obytná území jsou značně vzdálená (více než 1 km).

Analýzy rozptylové a hlukové studie také doložily, že obyvatelé okolních sídel nebudou obtěžováni vyššími koncentracemi škodlivin, zápachem nebo novými hlukovými zátěžemi," stojí dále v oznámení vlivů záměru.

Zprovozněním záměru má v místě dojít k navýšení dopravy, a to zhruba o šest nákladních aut a jeden vlak denně.

O co jdeCílem záměru „Intenzifikace výroby hnojiv" v Lovochemii je modernizace výroby a zvýšení její kapacity celkem o 225 tisíc tun ročně. Součástí záměru je vybudování nových jednotek pro výrobu dusičnanu amonného, síranu amonného či břečky síranu amonného s dusičnanem amonným, které budou dále zpracovávány v univerzální granulační lince. Součástí nového komplexu budou také chladicí mikrověže a sklady. Do ukončení zkušebního provozu na nové lince budou nová i stávající linka udržovány v provozuschopném stavu. Likvidaci staré technologie Lovochemie plánuje po nájezdu té nové do běžného režimu. Stávající objekty budou poté demolovány.

Co se týče podoby nového komplexu, podle dokumentace půjde většinou o celosvařované konstrukce a montovaná technologická zařízení v kombinaci se zděnými objekty.

Souhlasné stanovisko k výstavbě je v posudku zpracovaném pro Ministerstvo životního prostředí podmíněné například dodržováním emisních limitů, čištěním odpadních plynů, dodržováním hygienických limitů hluku či skladováním nebezpečných látek podle předpisů.

Proti záměru Lovochemie nemá námitky ani odbor životního prostředí lovosické radnice. Firmu ve svém vyjádření pouze upozornil na nutnost změny integrovaného povolení, které vydává Krajský úřad Ústeckého kraje.

Kladně se k záměru vyjádřila například i Krajská hygienická stanice nebo Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Výroba hnojiv nepředstavuje složitou technologii, v dané lokalitě jsou průmyslová hnojiva navíc vyráběna již několik desítek let," odůvodnila rozhodnutí ČIŽP.

Chemička musí pro svůj záměr ještě získat územní souhlas a stavební povolení.