Nedaleko Skalice vládne svatý klid. Cvrlikání ptáků prořízne motor teréňáku. Z auta vystoupí pohledná mladá žena. Z kufru vytáhne zbraň, rázně vyšlape příkré schodiště a zvedne červenou vlajku. To na znamení, že se tu bude střílet.

Jsme sice uprostřed turistického ráje tras všech barev, ale právě tady v lůně Českého středohoří je nenápadná a možná o to víc vyhlášená střelnice. Žena, která sem vyšplhala na trénink z nížinatého Terezína, je známá influencerka, lovkyně Michaela Fialová. Ta si dává poslední dva roky od lovu pohov a intenzivně se věnuje střelbě na dlouhé vzdálenosti.

Ty představují na některých soutěžích až kilometr. Skalická střelnice je však dlouhá jen kolem 250 metrů. „Není to ideál,“ přiznává Michaela, že kdyby chtěla trénovat ve stejném terénu, jaký je při závodech, potřebovala by delší cvičiště. Střelnic delších než 300 metrů je ale pomálu v celém Česku. Aby šetřila drahou munici, nechala si postavit malorážku, věrnou kopii její odstřelovačky.

close Michaela Fialová na střeleckých závodech info Zdroj: se svolením Michaely Fialové zoom_in Michaela Fialová na střeleckých závodech

Střelbě na daleké kovové terče se Michaela věnuje dva roky. „Začala jsem z nudy. Pak mě to chytlo a najednou jsem se dostala do reprezentace i na mistrovství světa,“ usmívá se střelkyně před tréninkem, na kterém "do blba" cvičí 10 výstřelů z pěti pozic na časový limit 75 vteřin. Podle Michaely začíná být její aktuální hobby populární, jen v Česku se mu věnují nejméně desítky lidí.

Michaela je ve svém koníčku úspěšná. Na mistrovství světa ve francouzském Bitche se sjelo kolem 500 účastníků. Skončila třináctá. Na posledním mistrovství střední Evropy na Slovensku byla první, další závod má být letos v Maďarsku. V těchto dnech Michaela odjíždí ještě na jiný závod do Itálie, kde na vedoucí ženu v sérii ztrácí 10 bodů.

Proč ji střelba na dlouhé vzdálenosti tak chytla? „Vždycky jsem si říkala, že chci dělat užitečné sporty. Jsem profesionální lovec. Proč bych dělala balet nebo něco podobného, když potřebuji být bezchybný střelec?“ ptá se Michaela řečnicky.

Střelba jí v posledních dvou letech sebrala hodně času, který už nezbyl na profesionální lov. „Pořád si ale chodím lovit aspoň pro sebe a pořád mám stejný názor, že by zvíře nemělo trpět a že lov je dobrý způsob obživy,“ shrnuje Michaela.

A přidává ještě jeden důvod, proč střelba. „Jsme celkem blízko od ozbrojeného konfliktu. Co kdyby byla válka? Třeba tu jednou začne být nebezpečno. To by tento sport mohl být teoreticky užitečný, ne?“ ptá se zase řečnicky a jde trénovat.