Lodím chybí služby pro turisty

Přesto nezmizela a osobních lodí, i když pomalu, na řece přibývá.

Rejdaři v tom mají jasno. Dolní tok Labe potřebuje vzedmout hladinu a vyřešit letitý problém zanášení dna erozní půdou. Podle jednoho z nich, Josefa Třešňáka, nedostatek vody v Labi způsobuje mnoho faktorů, které stát roky neřešil. „Počínaje horským zemědělstvím, přes zabahněné dno Labe, po nefunkční poldery, sloužící k regulaci výše hladiny," myslí si.

Podle jeho slov například zemědělci sekají trávu v horách dřív, než vysemení a louky pak neudrží vodu. Kromě plavební dráhy je v Labi o dva metry víc bahna, než by mělo.

Boj o jezy

A konečně, podél Labe chybí pro turisty infrastruktura. Což prý brání jejich přílivu z Německa. Zkomplikovat by to podle Třešňáka mohlo i zařazení údolí Labe mezi evropsky významné lokality. „Pokud bude údolí Labe součástí soustavy Natura 2000, tak tu nepostavíme ani toalety. Nejvíc rozvoji lodní dopravy brání ekologové," poznamenal Josef Třešňák.

Kvůli vzedmutí hladiny na dolním toku Labe stát už utratil miliony korun na projekt jezu v Děčíně. Proti němu ale aktivisté bojují už víc, než jednu dekádu.

Například ti ze spolku Přátelé přírody. Spolek v minulosti sehnal zhruba sedmnáct tisíc podpisů na protestní petici proti betonovým jezům na dolním Labi.

„Naturu 2000 tu dávno měl stát vyhlásit. Zavázali jsme se k tomu v roce 2005. Pokud ne, republika přijde o dotace stovek miliard korun," upozornil předseda správní rady spolku Marian Páleník. „Co se jezu týká, není potřeba ho stavět, existují alternativy. Především jednosměrná plavební dráha a moderní lodě."

Peníze z kraje ne

Lodní osobní doprava nemá ve srovnání s železniční, nebo autobusovou tak rozsáhlou podporu krajské samosprávy. Ústecký kraj přispěl na její propagaci v rámci marketingové propagace cestovního ruchu. Nechal také vytisknout plavební (jízdní) řády lodi Porta Bohemica. Na lodní dopravu ovšem nepřispívá.

Jak uvedla Lucie Dosedělová, tisková mluvčí Ústeckého kraje, v delším časovém horizontu prý ale kraj znovuobnovení osobní lodní dopravy a s tím související stavby ucelené sítě veřejných přístavišť, podporuje. Měla na mysli především spolupráci s Ředitelstvím vodních cest na přípravě příslušných projektů.

„To je základní podmínkou pro rozvoj turistické vodní dopravy na labsko vltavské vodní cestě, obdobně jako na moravském Baťově kanále," přiblížila mluvčí.

Ústí má strategii

Oddělení cestovního ruchu magistrátu města Ústí vyčlenilo již třetím rokem 149,7 tisíc korun na linkový provoz lodi Marie mezi Vaňovem a Píšťany na Litoměřicku. Letos přibyly zastávky v kempu Brná a v Libochovanech.

Dále prý aktivně propaguje možnosti lodní dopravy a zajišťuje včasné přistavení mol. Jedná i s provozovateli lodí. „S podporou osobní lodní dopravy město počítá ve Strategii rozvoje města na roky 2015 až 2020," uvedla Jitka Stuchlíková z kanceláře ústecké primátorky Věry Nechybové.

Ústí si prý uvědomuje možnosti lodního spojení s okolními městy. I těmi německými a vedení Ústí prý s ohledem na cestovní ruch považuje za základ infrastrukturu. „Dostatek přístavů a mol, ale také navazující služby pro turisty," pokračovala Stuchlíková.

Firmu nezaloží

Obdobně vítají obnovu osobní lodní dopravy Litoměřice. Nechystají se ale kvůli tomu vyjednat založení firmy jako v minulosti. Koordinovat ji má Destinační agentura České středohoří. „Plavba zatraktivní celý region. Provozovatelům lodí budeme nápomocni, protože na možnost plavby se ptají návštěvníci tuzemští, i zahraniční, hlavně z Německa," tvrdil zdejší starosta Ladislav Chlupáč.

Přes všechny trable osobní přeprava na Labi nikdy nezanikla. Příkladem může být Porta Bohemica a obnovení lodní linky z Ústí, přesněji Vaňova, do Litoměřic. Vaňov je místo Ústí výchozím přístavištěm právě kvůli nízkému stavu vody pod Masarykovým zdymadlem na Střekově.

Porta Bohemica

Porta Bohemica o prázdninách vyplouvá každý den v 10 hodin a do cíle připlouvá ve tři čtvrtě na jednu. Polední pauzu lze využít k hodinové okružní plavbě kolem Litoměřic. „Ve čtvrt na tři odpoledne pak plavidlo opět odráží z Litoměřic zpět do Ústí. Je přístupné cyklistům, s možností občerstvení," popisuje litoměřická mluvčí Eva Břeňová.

Servisní den loď měla 31. července a tedy nevyplula. Dne 1. srpna pak plula pouze na trase z Litoměřic do Ústí Vaňova. Od neděle 2. srpna ale opět funguje dle jízdního řádu. Rezervace není nutná, lodní lístky si cestující mohou zakoupit přímo na lodi.

Loď na unese desítky cestujících. Linku proto začali hojně využívat nejen Ústečané nebo Litoměřičané, ale i lidé z dalších částí Ústeckého kraje. „Ten pohled na okolní krajinu si z auta, vlaku, či autobusu tak nevychutnám," pochvaloval si třeba Petr Mareček z Teplic.

Stará dáma

Ačkoliv to vypadalo, že Porta Bohemica už má svá nejlepší léta za sebou, opak je pravdou. Labská plavební společnost tuto bezmála sto let starou památku lodního stavitelství opět probudila k životu. „Museli jsme zrenovovat interiéry, dát lodi nová nátěr, ale to jsou ty nejmenší věci," řekl jednatel společnosti Martin Komrska.

„Plavíme se hlavně do Německa, ale nechceme ošidit i naši krásnou zem, tak jsme otočili jednu z našich lodí i do vnitrozemí," dodal.

Linku z Ústí do Litoměřic obnovili po dvouleté pauze. Tehdy loď poškodila povodeň.